Mužská věc 131: Poslední dětská chvilka

Mužská věc 131: Poslední dětská chvilka

„Nemělas sem chodit,“ řekl potichu. Neodpověděla a když se k ní obrátil, viděl, že spí, začínala chrápat, prameny šedivých vlasů přepadly přes větev jako vodopád zastavený uprostřed letu.
Mužská věc 127: Jediný živý člověk

Mužská věc 127: Jediný živý člověk

Byla neúprosná jako vždycky: „Hlavně si nestěžuj. Za všechno si můžeš sám. Nesnáším chlapy, co si stěžujou. Tehdy cestou tou roklí k řece jsem žádný fňukání neslyšela. A tam šlo fakt do tuhýho.“
Seniorem proti své vůli: Akta X

Seniorem proti své vůli: Akta X

Pouštěl jsem paní středního věku, a když mi pohledem děkovala, zvedl jí vítr vlasy a odhalil plešatou hlavu. Paní se nadzvedla asi deset centimetrů nad zem a zbytek přechodu už jenom přeletěla.