Když si z hlediska svého času projdete vztah s partnerkou, zděsíte se. Více než polovinu života věnujete věcem, které nechcete dělat, které vás nebaví nebo které nenávidíte.
První, co Ziad na začátku našeho rozhovoru udělal, bylo, že na počítači otevřel mapu Arabského poloostrova. Pak píchal prstem do jednotlivých států a odříkával: „Amerika, Amerika, Amerika, Amerika, Rusko, Rusko, Rusko, Amerika.“
Seděl proti mně, bicepsy jako dva pytle s pískem, tetovaná ramena, hlava dohola a zpod hustého obočí pronikavý pohled úplně černých očí. Profesionální zápasník – jeden z těch magorů, kteří se nechají zavřít do drátěné klece s jiným magorem a
Alžbeta má hezký obličej, dlouhé husté blond vlasy a váží 138 kilogramů. Tu váhu mi prozradila sama a ani se přitom nezačervenala. „Zhubla jsem dvanáct kilogramů, ale hned jsem to nabrala zpátky.“
Cítil se připravený táhnout to dál dalších osm nebo devět hodin – ale s kým? Bylo už po půlnoci. Už dřív ten večer to zpackal s Helenou. Zvoral to s Terezou. Na Johanku hodil mokré konfety.
Nobody Listen v rapperské povídce: „No ty vole, miláčku!“ přihlásila se další návštěva, příliš extravagantní, než abych ji tu popisoval. A za chvíli další. Orloj žen z horních instagramových pater.
V Brně se nechala oddat i Božena Němcová z Bystrce (se slavnou spisovatelkou nemá nic společného), která si vzala akvarijního sumečka s latinským jménem Acanthodoras cataphractus.
Kirby a já jsme byli umělci. Nenechali jsme se sebou jen tak vláčet. Navzdory všemu jsme pořád byli opravdoví chlapi z masa a kostí, co platili ohněm a ocelí. Byli jsme jedni z posledních chlapů...
Táněčka svůj zájem o mně celé ty roky dobře skrývala. Všechna ta nesmělá, uspěchaná „ahoj“ a mávání v kanceláři – jen kamufláž pro hladovou, ladnou divokou kočku, která se skrývala uvnitř.