Jedenáct obrazů z podivuhodného příběhu kurátora Giuseppe Franzoniho a malíře Vlastimila Košvance. Mužů, kteří se nikdy nesetkali, a přesto si navzájem obohatili osud tím nejnepravděpodobnějším způsobem.
Dědictví královny Viktorie, filmová Laňka mezi dvěma světy a jehla pod Everestem. Jak se hemofilie proměnila z diagnózy v rozbušku dějin, kulturní metaforu i superschopnost novodobých králů svých životů.
„Musíme,“ řekla a sama zabrala pádlem tak silně, že loď změnila směr. Nová žena se zamračila, vousáč u zadního pádla cosi vykřikl, stalo se několik drobných nepodstatných událostí.
Mohou stroje snít? Zdá se, že v roce 2026 se to naučily, vznikl model příliš nebezpečný na vydání, datová centra míří na oběžnou dráhu a čínský startup přepisuje rovnici výkonu a efektivity.
Tento rozhovor vznikl před pěti lety, v době, kdy nikdo nikam nemohl, všichni jsme seděli doma a hledali nějakou životní náplň. Já v té době začal točit rozhovory, ale neříkal jsem jim podcast, protože jsem věděl, že u toho nevydržím.
Italský kurátor a znalec umění Giuseppe Franzoni představí svou monografii pozapomenutého českého malíře a karikaturisty Vlastimila Košvance – umělce pohřbeného historií.
Celý život jsem neustále na cestách. Doma jsem byl nejdýl měsíc. Proto jsem byl také čtyřikrát ženatý. Je dost těžké chtít po manželce, aby byla doma, když já sám se courám po světě.
„Proč?“ ptal se sám sebe, v jedné ruce rybu a druhou přilepenou k zadku své nové ženy. „Proč se všechno pořád opakuje? Zažiju někdy něco novýho? Přestanu mít s lidma potíže?
Kdybych týpka, jako je Adrian Mole, potkal ve skutečnosti, nejspíš bych se mu posmíval, možná bych ho ignoroval, ale docela jistě bych ho nesnášel. Protivnej ufňukanec, který svým pedantstvím dohání lidi k šílenství.
Záhada skrytá v kostech, labyrint ordinací, ozdravné setkání s realitou i zrychlující budoucnost léků z plazmy. Alice Onderková z Klubu pacientů mnohočetný myelom vás provede krajinou únavy, naděje – a nekonečné proměnlivosti. Publikujeme k Národnímu dni mnohočetného myelomu 30. března.
Tento rozhovor vznikl před pěti lety, v době, kdy nikdo nikam nemohl, všichni jsme seděli doma a hledali nějakou životní náplň. Já v té době začal točit rozhovory, ale neříkal jsem jim podcast, protože jsem věděl, že u toho nevydržím.
