Manipulace s lidmi byla jen jednou z drobných nepublikovatelných hrůz v Erie County Pen. Říkám nepublikovatelné, ale v rámci pravdy musím dodat také nepopsatelné. Byly pro mě nepředstavitelné, dokud jsem je neviděl, a to jsem nebyl žádný nováček na cestách po světě a po strašlivých propastech lidské degradace. Bylo by zapotřebí hlubokého pádu, aby člověk dosáhl dna v Erie County Pen, a já zůstal jen na povrchu věcí, jaké jsem tam viděl. Tak v románu Cesta popisoval Jack London své měsíční uvěznění za potulku ve věznici Erie County v Buffalu ve státě New York v roce 1894, tedy v době, kdy mu bylo osmnáct let.

Jack London byl z těch lidí, kteří své místo na světě hledají celý život, kteří se nedokáží přizpůsobit mainstreamu a kteří svým přístupem a životním stylem stojí buď na okraji společnosti nebo přímo proti ní. Zároveň jde o osobnosti impozantní a imponující, protože obyčejný člověk si do jejich osudů promítá své tajné sny a přání.

O životní cestě Jacka Londona toho bylo napsána spousta, knihy Bílý tesák nebo Martin Eden zná skoro každý minimálně podle názvu. Kromě smyslu pro dobrodružství v sobě London objevil i smysl pro sociální spravedlnost, tedy myšlenku nanejvýš utopickou, jak už několikrát potvrdil běh lidských dějin. Mladý spisovatel se nicméně i v této oblasti silně angažoval, dokonce o socialismu přednášel v Evropě v době, kdy zbývalo pouhých patnáct let do chvíle, kdy se první komunisté krvavě chopí moci v Rusku.

Zároveň zůstával Jack London na straně těch, kteří nepřijímají společnost takovou, jaká je. Když se v roce 1904 vrátil z rusko-japonské fronty, kde působil jako válečný zpravodaj, odjel za přítelem básníkem a divadelním dramatikem Georgem Sterlingem do Bohemian Grove v oblasti Monte Rio v Kalifornii, kde sídlil soukromý pánský Bohemian Club. Jeho název nemá nic společného s Čechy, odkazuje na poangličtělý výraz z francouzštiny bohéma, který charakterizuje životní styl, o kterém i v současné době mluvíme jako o bohémském.

Sterling byl členem klubu a Londona do něj uvedl. Vedení klubu okamžitě jmenoval Londona čestným členem a ten se díky tomu pa zúčastňoval mnoha aktivit Bohemian klubu. Je nutno zmínit, že tento klub, založený v roce 1872, který prapůvodně sdružoval především novináře, umělce a hudebníky, existuje dodnes. Během let jeho řady rozšířili muži z oblasti byznysu, podnikatelé nebo ředitelé nejvýznamnějších univerzit či důstojníci z oblasti San Franciska. Dnes jsou jeho členové prakticky ze všech oblastí společenského či podnikatelského života, jenom jedno své pravidlo klub nikdy neporušil – je určen striktně pouze pro muže.

Jack London (12. ledna 1876 až 22. listopadu 1916) zemřel ve svých čtyřiceti letech na následky nadměrné konzumace alkoholu. Ačkoli se čas od času objeví zmínky o sebevraždě, nic nenasvědčuje tomu, že by si vzal život sám. Teoriím o sebevraždě nahrává fakt, že byl závislý na morfinu, protože morfinové léky, které mu předepisoval lékař, mu měly ulevit při bolestech v důsledku selhání funkce ledvin. A tak příznivci těchto teorií tvrdí, že se úmyslně morfinem předávkoval, ovšem zpráva lékaře zhotovená bezprostředně po jeho úmrtí hovoří jasně o smrti v důsledku urémie následkem chronického ledvinného selhávání.

Text: Jiří Roth
Foto: Arnold Genthe a archiv The Pacific Monthly – obojí wikimedia common
Ikona: Mužská věc