Večer mě vždycky dlouho hladila a šeptala, že jsem její miláček a má na světě jenom mě. Že nikomu jinému nevěří a nikdy ji nesmím zklamat. Denně mě krmila šunkou a v neděli pro nás pekla kachnu.
O něco jsem zakopl, možná o větev nebo mrtvolu, už nevím. Rozzuřilo mě to. Nešikovnost a rozbolavělé neposlušné tělo. Na stole jsem si všiml stínu vázy, sebral jsem ji a šlehl s ní o zeď. Mnohem lepší!
Šárka byla přírodní zrzka s extrémně světlou kůží posetou miliony drobných rezatých pih. Od dětství pro svůj vzhled dost trpěla a její submisivní povaha jí v tom moc nepomáhala.
Dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomil, že ten smutek není můj, ale mého otce, který zemřel, když mi byly tři roky a pouhé tři roky před mým narozením přišel do Ameriky.
Magda zírala na obrazovku, v ruce třímala mobil a v hlavě se jí honily myšlenky, kterých by se nejraději zbavila. Displej se rozsvítil a začala hrát znovu melodie. Magda vytřeštila oči.
Víte... Já téhle šanci obětoval všechno a politicky si ji odpracoval. Už jako kluk jsem chápal, co znamená vliv. Když jsem viděl, že někdo dělá úkoly o přestávce, musel platit, abych to nenahlásil.
Nikdy v životě by ji nenapadlo, že jí jednou nezbyde nic jiného než vydělávat si tímto způsobem. Bývala docela úspěšná modelka. Měla ale malá prsa a to ji trápilo.
Kromě vůně jsem zachytil ještě rytmický zvuk a stačilo vyjít pár schodů do patra, abych si byl jistý: Chrápal. Musela mu dát pořádně do těla. Zul jsem se a jen v ponožkách vešel do obýváku.
Vyšroubované vášně. Hesla. Promyšlené strategie a přesvědčovací taktiky všeho druhu. A pravidla tak volná, že zápasy MMA vedle nich připomínají školní řád církevního gymnázia.
V malé, dusné kuchyni seděla za stolem tlustá žena ve špinavé zástěře a smolila křížovku v jednom z těch laciných časopisů, které se dají najít v odpadkovém koši. Celá místnost byla jakoby ukoptěná.
