Čekalo mezi stromy, srostlé se zemí jako skála na konci cesty. Osamělé obrovské zvíře s popelavou srstí, vztyčenýma ušima a špičáky vyčnívající po stranách z protáhlé huby.
„Kdo chce klamat, vždycky najde někoho, kdo se oklamat dá,“ připomíná renesanční znalec moci Niccolò Machiavelli ve svém nejdůležitějším díle Vladař. A my nadšeně nebo naštvaně přikyvujeme.
„Nemělas sem chodit,“ řekl potichu. Neodpověděla a když se k ní obrátil, viděl, že spí, začínala chrápat, prameny šedivých vlasů přepadly přes větev jako vodopád zastavený uprostřed letu.
Brutální, ale úspěšná léčba závislosti na drogách. Thajský buddhistický klášter Tham Krabok proslavila odvykací kúra osazená tajným elixírem, zběsilým zvracením a posvátnými přísahami. Za branami templu ale leží mnohem barevnější země.
Lidé vylézali ze stanů, nejdřív se dívali z povzdálí, ale jekot je přitahoval jako šelmu krvácející zvíře, krok za krokem se přibližovali. Kořen s matkou pak křičeli ještě víc a některé volali jménem.
Proč ve 21. století vcházet do dolního světa a hledat své silové zvíře? Znamená moderní šamanismus pouhou imitaci, nebo skutečnost? Během přeletu nad šamanskými hnízdy moderního Česka a Malajsie si možná odpovíte sami.
Fascinuje mě příběh Honzy Drobného, kluka, který své nápady neodkládá, ale vrhá se do nich hned teď. V předvečer lockdownu zmizel na sever Švédska až k polárnímu kruhu, kde začal nový život.
Tu cestu jim ukázal veliký Lenin – zakomplexovaný skřet, který si z politických teorií vyzobal všechno, co se mu hodilo do krámu, a z Ruska udělal Sovětský svaz, jednu obrovskou pokusnou laboratoř.
Teoriím o sebevraždě Jacka Londona nahrává fakt, že byl závislý na morfinu, protože morfinové léky, které mu předepisoval lékař, mu měly ulevit při bolestech v důsledku selhání funkce ledvin.
Praha mě nechtěla poznat, a tak jsem odešel. Je to známá písnička, že vlast nechce uznat své děti a že umělec je nucen prosadit se v cizině a vydělat si tam na chleba. Tento osud postihl i mě.
