Děsuplné tajemství pana Mickeyho

Jako kdyby bylo nejhezčí holce v ulici konečně patnáct. Od Nového roku už myšák Mickey není pod zákonem a svou spravedlností posvěcenou šanci má každý. Sice jen v USA a zemích s příbuzným autorským právem a v rané, poněkud krysí podobě, v níž v grotesce z roku 1928 hvízdá na sirény parníku, ale – je tady pro všechny.

Jeho velká matka Walt Disney Company se sice žárlivě snažila, aby myšák nemohl dospět, ale nakonec ho v pětadevadesáti musela pustit do světa. A sotva Mickey udělal pár kroků novým divokým světem, musel přiznat barvu.

 

Ukázalo se, co jsme tušili už loni, kdy do skutečné reality vyrazil mlsný tlouštík ze Stokorcového lesa a v hororu Medvídek Pú: Krev a med projevil své skryté já: Mickey není jen neškodný vtipný myší švihák, který si ví rady v každé patálii. Téměř celé století musel svou vnitřní šelmu dusit, krotit a opakovaně zabíjet. Musel se přetvařovat, popírat, vytěsňovat a tajtrlíkovat pro pobavení tupých figurek vyvalených před televizí.

Ať už se to milovníkům roztomilého myšáka líbí, nebo ne, Mickey nám dospěl.

„Takže milé děti, asi takhle…“ zasmál se v duchu osvobozený Mickey a se sípavým smíchem skočil do hororové počítačové hry Infestation 88. Další štace: pouťový zabiják v hororu Past Myšáka Mickeyho (premiéra už v březnu) nebo neodolatelná příležitost mučit pasažéry trajektu v dalším děsofilmu Stevena LaMorteho.

A bude toho víc. Jak tvrdě asi časem Mickey projeví lásku ke své myšačce Minnie, která je mimochodem od 1. ledna také volná? Vyloupí společně bitcoinovou banku? Oddělají pár prezidentů? A to příští rok pustí z ochranné basy šíleného čokla Pluta, skrývajícího pod přitroublou maskou kdovíco. Ať už se to milovníkům roztomilého myšáka líbí, nebo ne, Mickey nám dospěl. A potřebuje světu ukázat, že vedle vcelku snesitelné povahy v sobě nosí krvelačné monstrum. Jako my všichni.

Text: Dalibor Demel
Foto:  Taha na Unsplash
Ikona: Mužská věc