Mohla odpovědět, že se samozřejmě do zrcátka podívala a navíc není příliš pravděpodobné, že ve dvě v noci v zahrádkářské kolonii přehlédne přijíždějící auto, ale místo toho způsobně odpověděla: „Ano, prosím.“
A Ona přišla. Očima přelítne pokoj a zahledí se do knihovny mlsně jako do výlohy značkové cukrárny. Povytáhne obočí nad povytaženým Triumfem zla Arthura Breiskyho.
Když zavřete oči a pustíte si tuhle kubánskou kytarovku, možná se vám na spodní stranu víček začne promítat film s palmami, mořskou hladinou – a čímkoli chcete.
Otec, vášnivý milovník dějin 2. světové války, pokývá hlavou, ale kupodivu tak nějak nepřesvědčivě. Usrkne kafíčka, zakrojí do moučníku a chvíli hledí do dálky.
Pokud M čas od času stoupne teplota na závratných 37,1, žhaví linku praktického lékaře přesvědčen, že ho napadla v lepším případě malárie, v horším případě horečka omladnic.
