Došlo mi to při usínání. Zhasl jsem lampu a zjistil, že můj vnitřní hlas se mnou nemluví. Samota mě vyděsila, takže jsem začal vyvolávat naše společné chvilky. „Tuhle ženu nenech odejít,“ radil mi.
Rozmlátil jsem mu palici napadrť, pane doktore. Byl to kokot a navíc si začal. A sejmul jsem ještě jednoho, co mu přišel na pomoc. Říkal jsem vám, že jsem si jejich zuby provrtal a nosil na krku?
Auto je jako imaginární penis – falus, proniká do světa a reprezentuje moc. A pro chlapa je moc klíčová. Chceme mít větší auto než táta a jsme permanentně vyděšení, že o tuhle moc přijdeme.
Jako omámený jsem k ní přisedl. Pomalu mě začala svlékat a přitom mi sdělovala, že se nacházíme přímo pod pyramidou, která kumuluje vesmírné síly dobra a doručuje je do našich srdcí.
Během svého bohatého života jsem několikrát zkrachoval a bůh ví, že jsem neměl v úmyslu vracet věřitelům ani cent. Proč taky? Na onen svět si stejně nikdo nic neodnese a vlastnictví jenom svazuje.
Nečekal, že odpoví, tyhle případy už dávno nemluví – oči mají otevřený, ale nevidí. Vezl ji ke sprchám a pozoroval bílý kudrny, hlavu měla skloněnou k rameni. Před sedmdesáti lety jí bylo osmnáct.
Na jednom místě ležel, chroptěl a škubal končetinami a hned vedle se ve stejné chvíli lidé s hekáním zvedali a zaraženě odcházeli. Nic takového ještě neviděli. Měl umřít.
Cože??? Nějaká bestie mi poškrábala auto? Mozek se zasekl v mezeře mezi podnětem a reakcí. Po chvilce prázdna jsem se sklonil nad haubnu auta a foukl. Třeba jsou to pavučiny. Nebo kousky omítky ze stropu garáže, které se rozpadly do podoby bílých čar.
Bude jí hodně přes čtyřicet, ale postavu má jako její mnohem mladší kolegyně. Ovšem to, co je na ní asi lákavé nejvíc, je její obličej. Vypadá totiž jako hollywoodská hvězda Cameron Diaz.
Dokončil jsem zrovna jednu akci – teda Lisa – a šel si domů odpočinout. A teď, když jsem doma sama, mám si vzpomenout na bývalého přítele, nebo jsem ho už úplně vytěsnila?
