Muži se v pohledu na prostitutky dělí na dvě skupiny: Jedni tvrdí, že nebudou platit za něco, co mohou mít zadarmo, druzí oceňují snadnost výběru a dostupnost žen, na které by si jinak netroufli. A já? Já miluju celé to dráždivé prostředí bordelů – i s jeho pasáky a předraženým pitím na baru.

 

Inge & Martha, dámy z předměstí

Když se ocitnete v zapadlém městečku, spíše vesnici, kdesi v Německu na dohled od francouzských hranic, nemáte moc možností k zábavě. Taxikář – což je neoficiální concierge každého města – mi navrhl malý privát kdesi na okraji vsi. Když jsem přikývl, telefonicky ověřil, zda tam mají volno. O deset minut později jsem už vystupoval před nízkým domkem obehnaným železným tepaným plotem natřeným na bílo a s pečlivě opečovávanou skalkou za ním. Taxikář mi ještě vsunul do dlaně svou navštívenku, abych mu cinkl, až budu chtít jet zpátky. Otevřel jsem branku a po kamenité cestě kráčel ke vchodovým dveřím. Všiml jsem si, že jsou pootevřené a jakmile jsem se k nim přiblížil, otevřely se dokořán. Za nimi stála dívka v županu, která se představila jako Martha. Pokynula mi a já vešel do chodby, na jejíž konci mě vítala další žena, Inge. Svůj podnik měly zřízený v zadní části domu, zřetelně oddělený od obytných prostor. Bylo poznat, že tu minimálně jedna z nich i bydlí. Zavedly mě do velké místnosti, kde v jejím pravém rohu byla rohová vana s vířivkou – prosvícená fialovým světlem a s lákavě probublávající vodou, z níž stoupala pára – proti vířivce byl krb s falešným plamenem a s falešnou zvířecí předložkou před ním a levou polovinu místnosti zabírala obří kruhová postel. Místnost byla fikaně nasvícená tlumenými světly, ale i v nich jsem si všiml věkového rozdílu mezi oběma ženami. Martha byla mladá dívka s vypjatou kůží a vyhlazeným obličejem, Inge měla kolem očí a rtů jemné vrásky a kůže na těle už zdaleka neměla tu svěžest její kolegyně. Byla ale sympatická a s velice příjemným chováním. Rozehrály se mnou tu hru, kterou z nich si vyberu, ale přišel jsem si užít, tak jsem je chtěl obě. Když jsem své přání vyslovil, viděl jsem v jejich očích pobavený wow efekt a pak se pustili do práce jako sehraná dvojka. Absolvoval jsem příjemné kolečko se začátkem ve vířivce, pokračováním masáží na předložce před krbem – mimochodem jedna z nejlepších masáží, jakou jsem v životě zažil – a skončil jsem na kruhové posteli, kam by se vešli ještě minimálně další tři lidi. Jestli byla Inge starší, nebylo v těch chvílích vůbec podstatné, naopak. Z jejího přístupu sálala zkušenost staré profesionálky, zatímco Martha byla naplněním mužských snů o ideální milence. 

Priváty mají tu výhodu, že vás tu nikdo nenutí konzumovat předražený alkohol, abyste se dostali do nálady. A tak když mi dámy v mezičase nabídly něco k pití, požádal jsem o nealko. Inge se mě zeptala, jestli nechci zkusit jejich koktejl na bázi domácího moštu z černého bezu, a já s radostí přijal. Inge se obrátila na Marthu: „Kam jsi uklidila ten demižon s moštem?“ Martha, trochu zaujatá mým tělem, bezděky odvětila: „Je v kuchyni u lednice, mami.“ Mami?!? Mami??? Martha zvedla hlavu a zahleděla se mi do očí. Překvapený údiv vystřídalo veselí doplněné lehkým pokrčením ramen. 

Inge se dala na dráhu profesionálky poté, co ji opustil manžel s mnohem mladší ženou. Musela se tak postarat a sebe, o dům a hlavně o dceru, která tehdy bydlela na internátě ve městě, kde studovala. Inge ji všemožně podporovala ve studiu, aniž tušila, že se Martha vydala na stejnou dráhu jako matka. Vzájemné provalení proběhlo zcela klasicky v duchu laciných románů – Martha se vrátila neočekávaně domů. Nastalo zběsilé vysvětlování matky a vzrušené přiznání dcery. Obě to rozdýchávaly několik dní, než se rozhodly podnikat společně a zařídily si tento půvabný privát. Prý nemají o klientelu nouzi a na opovržlivé pohledy sousedů už si také zvykly. 
„Tak co?“ zeptal se taxikář, když mě vezl zpět do hotelu. „Super,“ ohodnotil jsem jeho tip a dal mu tučné dýško.

Text: Jiří Roth
Foto: creative commons
Ikona: Mužská věc