Nezdá se to, ale vymetání komína znamená údržbu toho nejcennějšího v dějinách lidstva. „Hele, to je tah, skoro mě to vcuclo,“ pochválil kominíka spokojený chalupník a šel do kůlny pro další dřevo. O dvě hodiny dřív byla na zahradě
Najít své opuštěné místo a začít ho znovu osidlovat. Ze svých souřadnic na pražské ulici v sedle vespy a v jiném čase můžu Jiřímu spokojené ohlížení přát a trochu závidět.
Nevím, proč mi někdo cizí musí pomoci rozklíčovat, že každý krok, každý pohyb, každá činnost, každá vteřina prožitá tady u té donedávna opuštěné chalupy, ve mně vyvolává pocit spokojenosti.
