Pamatuju si na exkurzi v Casa Herradura, v mexické oblasti Jalisco, v kraji Tequila, kde se vyrábí ten skvělý destilát. Každý návštěvník se prostřednictvím videa seznámí jak s tradicí výroby tequily, tak s výrobním postupem a pochopitelně i ochutná jednotlivé produkty. V kombinaci s faktem, že jste v Mexiku, na takovou exkurzi nikdy nezapomenete. Nebo návštěva muzea Tullamore whisky v městečku Tullamore. To se ocitnete u samého zdroje živé vody a i když už se tady whiska nepálí, máte celý provoz jako na dlani. Dobře připravené edukativní prezentace mají ve Francii u výrobců koňaků, ve skotských palírnách, u producentů bourbonu, v továrnách na vodku, v místech, kde se rodí rum… 

Po celém světě tam, kde vyrábějí alkohol, dbají na to, aby se lidé mohli seznámit jak s tradicí, tak i s výrobním postupem, protože málo platný, je to významný ekonomický prvek v regionu. Pro mě osobně je destilace alkoholu vrcholným uměním, v němž je ukrytá práce a zkušenosti celých generací. Jen si představte, kdo všechno má na kvalitu destilátu vliv. Jsou to pěstitelé základní suroviny, dodavatelé všech složek, bednáři, distileři, blendeři… Než si nalijete do sklenky pořádný doušek kvalitního destilátu, uběhne spousta let, někdy i desetiletí, během nichž se budoucí požitek vytváří. 

Skoro mi přišlo líto, že jsem navštěvoval palírny po celém světě a u nás, v kolébce slivovice, významný edukativní a reprezentativní projekt chybí. Což už ovšem není pravda. Na turistické mapě Prahy se letos objevilo Slivovitz Muzeum, čili muzeum slivovice, které zbudoval významný tuzemský výrobce R. JELÍNEK. Jeho produkci sleduju už několik let včetně snah o šíření dobrého jména moravské slivovice mezi konzumenty a musím uznat, že to dělají dobře. Ti lidé v palírně jsou všichni srdcaři a na jejich produkci je to znát. Když chci někoho pohostit, obdarovat nebo mu udělat radost, vždycky koupím „budík“ od Jelínka. Ovšem to, co předvedli v Praze, je z mého pohledu něco neskutečného. A stejně jako se při pálení destilátu setkávají různé profese a každá z nich má přímý vliv na výslednou kvalitu a chuť, tak i v případě pražského muzea dbali jeho tvůrci na sebemenší detail a vytvořili tak úžasný celek, který má na to, aby se stal turistickou perlou Prahy. 

Muzeum se nachází na Malé Straně u Palachova mostu na rohu ulice U Lužického semináře. Jde o dům, v němž naposledy bydlela herečka Slávka Budínová. Noví majitelé nechali celý dům zrekonstruovat a do nově zbudovaných podzemních prostor umístili ono muzeum slivovice. Kromě toho je v podzemí ještě neveřejný exkluzivní klub, který svým členům nabízí depozitář, jenž si mohou plnit vybranými láhvemi alkoholu. 

To nejlepší ovšem nabízí muzeum. Prohlídka začíná každé čtvrt hodiny a nepotřebujete k ní žádného průvodce. Plynule přecházíte z místnosti do místnosti, kde máte dostatek času, abyste vstřebali informace podávané interaktivní formou. Chtěl bych tu napsat víc podrobností, ale neudělám to, protože bych vás připravil o překvapení. Muzeum je hodně nápadité, možná vám i ukápne slza, až budete sledovat emotivní příběh rodiny Jelínků, a ve virtuálním světě prožijete strhující příběh, který vás zavede… Ale uvidíte sami.

Závěr pak patří degustaci vybraných vzorků ovocných pálenek, k nimž budete zakusovat jednohubky vytvořených z moravských surovin. Ochutnávka těchhle lahůdek je srovnatelná s ochutnávkou destilátů. Nevím, jak ostatní, ale já jsem si rád koupil těch vzorečků víc. 

Dispozice muzea se vchodem přes velká vrata na dvorek s restaurací a barem vytváří ostrůvek pohody a příjemného prožitku v jinak rušném centru Prahy. Jeho součástí je i prodejna s kompletním portfoliem destilerky R. JELÍNEK, včetně Gold Cock whisky, Slovácké borovičky a navíc s tradičními švestkovými produkty, jako jsou povidla, čaje nebo sušené švestky. 

 

 

Text: Jiří Roth, Foto: autor a R. JELÍNEK