Poslední zjevení starého znaku stárlo jen velmi pomalu a když jsem zastavil před svou chalupou u Nového Bydžova, pořád ještě vonělo ledem, odporem a jemným pižmem jezevčíka smíchaným s parfémem spáleného benzínu.
Přítomný okamžik se dá přirovnat svou délkou ke slovu TEĎ. Když si to slovo budete opakovat třeba minutu, dojde vám, jak krátká je ve skutečnosti ta přítomnost.
Nezdá se to, ale vymetání komína znamená údržbu toho nejcennějšího v dějinách lidstva. „Hele, to je tah, skoro mě to vcuclo,“ pochválil kominíka spokojený chalupník a šel do kůlny pro další dřevo. O dvě hodiny dřív byla na zahradě