Nechci Beyoncé ani Venuši, vítězky Miss Universe mě nezajímají. Toužím po zástupu dvou set babiček se zkušenými upracovanými dlaněmi. S očima jiskřícíma ve vrásčitých soutěskách moudrosti.
Vrátil jsem se z jalových pochůzek městem, už byla noc, a nesl igelitku drobných podrazů i těžkých hříchů. Zapřel jsem svou telefonní kartu. Osahával jsem ženy v koutech galerií a zval na čaj...
„Tak tady ji máte, pane Kučera,“ škytl růžolící mladík a postrčil mou patnáctiletou dceru.
Nezavolala ve 23, jak slíbila, tak jsem jí šel naproti před skatepark.
Bragolas se konečně rozhodl. Až jeho láska půjde na směnu, překvapí ji a vyjeví city na rovinu, jak se na elfa z Plochých plání sluší. A stalo se – vyskočil z houští, právě když si připalovala kahan.
