Jak Jack konečně objevil základní pravdu svého profesního života a nebál se ji použít.

„Chovali jsme se k vám slušně, ne?“ řekl šéf.
„To jo.“
„Měl jste vlastní kancelář s výhledem na řeku, jak jste chtěl.“
„To jo,“ zopakoval Jack.
„Dostal jste služební telefon a auto.“
Jack položil na stůl dotykáč a klíčky.
„Něco v nepořádku s platem? Chcete vyšší bonusy?“
„Prachy byly cajk.“
„Obchody vám šly skvěle…“
„Hm.“
„Co perspektiva kariérního růstu?“
„Dobrý.“
„A měl jste volnou kartu do fitka,“ připomněl šéf.
„Jo, pěknej podnik.“
„Přesto po měsíci odcházíte? Vysvětlíte mi aspoň proč?“
Jack se na vteřinu zamyslel a povídá: „Protože na takhle debilní práci už nemám čas, chápete?“
…
„Naprosto,“ zasnil se šéf.

Text: Dalibor Demel
Foto: Greyson Joralemon na Unsplash