„Půjdeš se mnou na tu vernisáž?“ Občas bývá obtižné sladit své touhy a podobné veličiny, ale když jsou oba partneři moudří a zkušení, nakonec to vždycky dobře dopadne.
Bloumal jsem po anglické pláži, v listopadu, k večeru, jako smažič hranolků z Východu jsem měl nárok na jeden volný půlden v týdnu. A pak – zaleskla se v písku.
Lide dotleskali a populární zpěvák rozdával autogramy. Postavil jsem se do fronty, takhle zblízka jsem ho viděl po třiceti letech. „Vaše písničky mají pořád sílu,“ podal jsem mu fotku.
„Tak takovou příšernost tady stavět nebudeš!“ Když jsem se nastěhoval, Jindra vypadal jako soused v pohodě.
„To je na tu podezdívku k plotu jak jsme se dohodli,“ mluvil jsem tiše a mírně.
„Já znamená rozvažování, vědomí vůbec, které má všeobecně platné poznatky o uchopitelných věcech,“ nadhodila topmodelka a nechala si od stylistky rozepnout podprsenku.
