...protože stejně jako všichni ostatní potřebovala něco důležitého vzkřísit.
„Do pěti musím vyzvednout malýho ze školky,“ upozorňovala a cvakla patentkou podprsenky. „Máme čas do večera,“ zašeptal o sedm kilometrů severně její manžel. „Dneska pohádku vypráví žena.“
„Tak to ti předvedu striptýz,“ zasmála se, zatímco její muž si v konferenční místnosti dvanáct kilometrů západně stahoval trenýrky: „Panebože, to jsou sladký špuntíky, počkej…“
„Rychle, než někdo přijde,“ strachovala se a dva kilometry na jihojihovýchod její přítel vytočil číslo bývalé milenky.
„Ježíš, to bude manžel,“ a zase cvakla patentkou zpátky. Když se ale podívala, kdo volá, típla to a nechala si stáhnout kalhotky, protože stejně jako všichni ostatní potřebovala něco důležitého vzkřísit.
Z audioknihy 100×100 slov, vydalo nakladatelství Jorge Zorro, čte Oldřich Vlach
Text: Dalibor Demel
Foto: Mario Purisic na Unsplash