Zase pojedeme všichni tři a zase budeme plni radosti a vzrušení. Vezmu si na sebe to nejlepší, chci se ukázat před ostatníma a nejlepší je, že si mě spousta lidí fotí. To mi dělá moc dobře.
Plán vyšel. Vousáč pochopil příležitost pro svůj lid. A lid se jako vždycky nadchl pro naději na vítězství, znásilňování, rozlouskávání cizích lebek a vůbec na šťastný konec svého velkolepého cestování.
Zíral jsem na ni se šourkem svrasklým trémou s zklamáním, pocity viny, stupidity a nespravedlnosti k ženě, která dodržela všechna pravidla a stejně to nestačilo.
Díky pokrokům AI se učení personalizuje, zefektivňuje a je dostupnější než kdykoli předtím. Nové technologie šetří čas, ale – a to je ještě důležitější – podporují neformální kritické myšlení
Zatímco kávovar pěnil další šálek s příchutí vanilky a vzduchem pronikala vůně siláže, olízl ženě rty a bradu, takhle přede všemi. A pak si znovu klekl a doopravdy se do toho pustil.
Odlétl nahoru nad řeku a díval se na sebe z ptačího těla. Lodě, horda cizinců, určených ke strachu nebo zabití, opodál nahá žena, pořád s kusem masa v ruce a puse, tohle se děje jemu?
„Jsem rád, že jsem vás našel,“ pronesl spíš k sobě než k čekajícímu hloučku, „uděláte všechno, co budu chtít“. Slovům nikdo nerozuměl, ale na tom nezáleželo. Kromě několika dětí se nikdo nezasmál.
Stál tam polonahý, jeho žena kompletně naostro a čekali, jestli odněkud přiletí oštěp nebo sekyra. Nebo si s nimi pohrají na cizokrajný způsob, výstřední a krajně bolestivý.
