Míval jsem přítele. Jmenoval se Icare, ale o pevnosti jeho křídel jsem nepochyboval. Naučil mě odmlžit potápěčské brýle pod vodou. Já mu v horách zachránil pantofli před pádem do propasti. Vypili jsme hodně pastisu na počest léta a ještě více absintu na počest básníků. Na pisoárech se opíral čelem o zeď a mluvil o matematických paradoxech. Užíval valium a v noci jsem ho nacházel uprostřed křižovatek. Později zmizel a když se vynořil, ukázal diplom z prestižní univerzity a fotku, jak přebírá funkci na radnici. Měl na starosti svatby a pohřby. Pak se sám oženil. A už ho nikdy nikdo neviděl.

Text: Dalibor Demel

Foto: Randy Jacob na Unsplash