Suzuki Jimny

Varování: Následující text bude obsahovat prvky nepřiměřeného obdivu. Musel jsem to napsat, aby si nějaký čtenář neřekl, že jsem se úplně pomátl. Tohle je totiž auto, které budete chtít mít v garáži. Lhostejno, že na dovolenou se s ním asi nevypravíte a jeho plná využitelnost bude spíše sporadická – tedy pokud nejste lesník nebo jiný dělník pochybující se denně v terénu. 

Design nového Jimnyho odhodil oblé tvary a karoserii sesekal do líbivě formovaného kvádru. Blatíky ozdobil praktickými plastovými kryty, na zadní dveře zavěsil kolo a máme teréňáka snů. Ano, tohle auto je určené především do terénu a vše je tomu podřízené. Od bytelného rámu přes zavěšení kol až po převodovku s možností zamčení všech kol. Ostatně pořídili jsme záznam z terénní jízdy, kde uvidíte, jak hravě překonává i ty nejtěžší překážky. Zkoušeli jsme ho za hezkého počasí i během průtrže mračen a žádné okolní vlivy nijak nelimitovaly jeho průchodnost terénem. Navíc krátký rozvor zaručuje, že nezůstane viset ani na terénní muldě a velice příznivé nájezdové úhly vepředu i vzadu dovolují vrhat se do nebezpečí zrádné české krajiny.

A teď to, na co se těším nejvíc. Na dojmy řidiče. Jasně, je to malé auto a nemůžete čekat, že se vepředu rozvalíte jako doma u televize. Dveře jsou úzké a do odkládací kapsy vsunete maximálně automapu (cože, to ještě někdo používá?), láhev s pitím musíte dát až do otvoru za ruční brzdou. Bafnete volant – a jste nejlepší kamarádi. To auto je prostě boží. Ovladatelné, v nižších rychlostech svižné, všude se vejde, všude zajede. Motor je klasická atmosféra, většinu elektronických vychytávek, jaké má konkurence, budete hledat marně, čímž klesá pravděpodobnost, že vás tohle auto nechá někde na holičkách. Má to asistenta proti srážce, když píšete esemesku a zapomenete koukat před sebe, pronikavý zvuk vás rychle vrátí do reality. Kvůli kolu na zadních vdeřích mi trochu mi chyběly parkovací senzory, ale ty lze dokoupit. Co dokoupit nelze a co mi také chybělo, je podsvětlení středového ovládacího panelu. U automatu totiž musíte ve tmě koukat na přístrojovku, abyste viděli, jakou rychlost jste zařadili. A to je asi tak všechno, co mohu Jimnymu vytknout. Ale houby vytknout, jen k němu poznamenat, protože jinak – jinak je tohle auto snů. Fakt.

Na video se můžete podívat zde.

 

Text, foto, video: Jiří Roth