„Tak to nechápu, jak jsi na ně mohla zapomenout? To jsi sbalila nějak nedbale…“ pravil tuhle M., když zjistil, že jsem na dovolenou na horách zapomněla přibalit JEHO kapky proti JEHO chrápání. Výjimečně nebývám konfliktní, takže jsem smířlivě navrhla výlet do nejbližšího městysu, kde jsem tušila otevřenou lékárnu.
„Ano, máme tento velice účinný sprej,“ pravila chápavě paní magistra. V lákavé předtuše tiché noci jsem bez řečí zaplatila několik set korun a těšila se, jak se bezvadně vyspím.
„Aplikuj si to důkladně!“ pobídla jsem manžela před spaním. Při pohledu na složení mě, pravda, trochu zarazilo, že dominantní látkou ve spreji je chmel otáčivý. Mám totiž empiricky ověřeno, že právě produkty spojené s chmelem chrápání nežádoucím způsobem podporují…
Chmel otáčivý skutečně nezklamal. Zhruba ve dvě ráno jsem pochopila, že sprej PSST! je pouze hnusná reklamní bublina a že musí dojít na staré dobré mlaskání. Každé zamlaskání ovšem mělo za následek pouze M. naštvané odfrknutí, přičemž intenzita zvuku, který vydával, se vůbec nezměnila. Zato pes Vincent každé mlasknutí považoval za informaci, že už je ráno a jde se asi ven. Pokaždé (tedy co dvě minuty) nebyl líný se znova zvednout, nadšeně se opřel tlapkami o mou postel, oblíznul mi obličej a vrtěl ocáskem v předtuše nočních hrátek. Miluju ho, ale, když přiběhnul po desáté, vztekle jsem ho obvinila, že je taky úplně blbej a s mlaskáním jsem přestala. Ve tři ráno jsem ovšem měla chuť nastříkat sprej PSST! do oka M., psu Vincentovi, paní lékárnici a zejména výrobci. Před čtvrtou jsem si pak barvitě představovala brutální vraždu všech výše jmenovaných, a to bolestivým ubodáním plastovou trubičkou, kterou se sprej PSST! aplikuje. Vyčerpána krvavými obrazy jsem k ránu naštěstí upadla do kómatu.
„To byla příšerná noc, bál jsem se zabrat, abys na mě pořád nemlaskala! Vůbec jsem se nevyspal, to ti teda děkuju. A co jste tady pořád blbnuli s tím psem, mi řekni? To fakt nemůžete dát pokoj aspoň v noci?“

Text a foto: Klára V.