První návštěva místa nekonečných rozkoší

Muži se v pohledu na prostitutky dělí na dvě skupiny: Jedni tvrdí, že nebudou platit za něco, co mohou mít zadarmo, druzí oceňují snadnost výběru a dostupnost žen, na které by si jinak netroufli. A já? Já miluju celé to dráždivé prostředí bordelů – i s jeho pasáky a předraženým pitím na baru.

Kristýnka

Stála tam poněkud zakřiknutá mezi ostatními děvčaty, která se bavila a nahlas smála a byla ke klientům přehnaně lascivní. Kristýna se držela stranou – zřejmě se takto chovat neuměla, nebo tu byla nová. Neměla nijak lákavou postavu. Oblé boky přecházely plynule do velkého zadku, z něhož vycházely krátké nohy s baculatými koleny. Co ovšem na jejím těle jasně převažovalo, byla její prsa. Obrovská pevná ňadra. 

Oslovil jsem ji. Viditelně ji to znervóznilo. Na obličeji se jí usadil křečovitý úsměv. Když si mě odváděla do pokoje, všiml jsem si, jak se ostatní dívky za námi zvědavě dívají. 

Zavřela za náma dveře a začala se horečně svlékat. „Tady se můžeš osprchovat,“ oznámila mi a polkla nasucho. Ze sprchy jsem pozoroval, jak lačně pije vodu z plastové lahve. Vyšel jsem zahalený do osušky. Byla už nahá. Když viděla, jak přicházím, lehla si na záda a roztáhla nohy. Díval jsem se na ni. „Neblázni, nechci s tebou spát.“ Nejdřív vytřeštila oči, a pak se jí viditelně ulevilo. Posadil jsem ji na kanape a hladil její velká prsa. „Ty seš tu dnes poprvé?“ Zeptal jsem se. Přikývla. 

Kristýna měla obrovská prsa a neméně velké dluhy. Měla manžela dělníka, který nosil domů podprůměrný plat a malého synka, který lehce zaostával za svými vrstevníky. Chtěla pro něho to nejlepší a i ona se chtěla mít dobře. A tak si zvolila tuhle obživu. Když mi to vyprávěla, byla už klidnější, ale stejně se musela každou chvilku napít, jak jí nervozitou vysychalo v krku. 

Byl jsem její historicky první klient a možná že můj přístup ji přesvědčil, že to nebude tak hrozná obživa. Zaplatil jsem jí patnáct stovek za pohled na její nahé tělo a odcházel s dobrým pocitem. Nikdy víc už jsem ji v tom podniku neviděl. Občas si na ni vzpomenu. Jestlipak vydržela a podařilo se jí vymanit z dluhů, nebo se vrátila do svého městem ušpiněného života a teď si vyčítá, že to vzdala? Kdo ví.

 

Zaznamenal: Jiří Roth; Foto: Marvin Meyer/unsplash.com