Bylo to pětadvacátého září, když jsem v Messengeru objevil zprávu od Alexandra Goldscheidera, v níž mě informoval, že mu minulý měsíc vyšel první díl memoárů a že by mě ta kniha možná mohla zajímat. Nikdy předtím jsem jméno A. Goldscheidera neslyšel, ale příběh jeho knihy mě zaujal. Za jejím zrodem stály minipříběhy, které autor každý týden zveřejňoval na facebookovém profilu Židovské vtipy a vlastně na naléhání jejich čtenářů se rozhodl uspořádat z nich memoáry.
Vzpomínky Alexandra Goldscheidera jsou velmi cenné, protože díky práci svých rodičů – maminka Nina Zvjagina byla herečkou v divadle E. F. Buriana, otec po krátké herecké kariéře redaktorem různých periodik a později šéfredaktorem časopisu Kino. Dětský a dorostenecký život autora se tak odehrával v divadelních a filmových kulisách a částečně také na zámku v Dobříši, který v té době patřil spisovatelům. Další vliv na autorův život měl původ jeho rodičů – maminka se narodila ruským imigrantům, otec měl rakousko-české židovské kořeny. Tento koktejl okolností umožnil Alexandrovi od raného mládí zkoumat tehdejší dění pohledem do zákulisí.
Od první stránky máte možnost sledovat celou řadu známých osobností kulturního života, které prošly autorovým životem. S některými ušel delší kus cesty, s jinými kratší, ale všichni v jeho životě zanechali zřetelné stopy. Vzhledem k židovskému původu jeho rodiny z jeho života nikdy nezmizelo téma holokaustu. Alexander Goldscheider byl ostatně první hudebník na světě, který natočil dvojcédéčko s hudbou z Terezínského ghetta.
A tak se v knize projdeme divadlem E. F. Buriana padesátých let, kdy ještě žil jeho zakladatel, podíváme se do kulis dobříšského zámku mezi přední spisovatele a filmaře, seznámíme se s ruskými předky z maminčiny strany, kdy zejména babička Věra byla příkladem aristokratky, jež si zachovala svou úroveň i v nejtěžších dobách včetně čtyřletého žaláře. Autor nám představí nejlepší přátele rodiny a ukáže, jak ještě dlouho po válce byli lidé rozesetí po celém světě ochotni projevit vděk za záchranu života v koncentráku.
Dlouho jsem nečetl životopisnou knihu nabitou tolika zajímavými informacemi, osobními zkušenostmi a portréty podivuhodných lidí. Vše z první ruky a doplněné bohatým obrazovým materiálem.
Jestli byste měli mít nějakou knihu ve své knihovně, je to bezesporu tahle.
Alexander Goldscheider: Cílené náhody, vydalo nakladatelství Pointa 2020
O autorovi:
Alexander Goldscheider (* 22. června 1950 Praha) je v Anglii žijící český hudební skladatel, producent, publicista, kritik, diskžokej, majitel počítačové a hudební společnosti Romantic Robot. Vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Původně pracoval jako hudební kritik, publicista a diskžokej (hudební programy v Čs. rozhlase, divadlech a klubech), později skládal písně (např. pro Evu Pilarovou, Hanu Hegerovou, Karla Černocha, aj.), produkoval LP desky Supraphonu, (např. Nadi Urbánkové, Martina Kratochvíla, Věry Špinarové aj.). Pod jménem Odysseus od roku 1977 nahrával na syntezátory vlastní skladby na deskách Pantonu, Supraphonu, pro rozhlas, televizi a filmy. Od roku 1981 žije v Anglii, kde nahrál dvě LP alba pro Red Bus Records Themes for a One Man Band Vol. 1 & 2, točil také pro BBC rádio a televizi. V roce 1983 založil společnost Romantic Robot, která vydávala software a hardware.
Text: Jiří Roth, foto: reprodukce z knihy Cílené náhody