Jsem zkušený bojovník, i když tak nevypadám. Teď mám zrovna chvilku a můžu si sednout sem ke stolku, pod slunečník.
„Jednu caipirinhu, jako vždycky!“
Mám pár rituálů, to ano, ale jinak… Všimněte si mé zelené košile a náznaku plnovousu. Umím nesouhlasit tím nejdrsnějším způsobem a pořád si udržet styl – na kterém mi vůbec nezáleží. Mám totiž rád maskování. Doma schovávám jezuitskou kutnu a to znamená smysl pro zázrak. A taky – jednu nebo dvě dobrodružné noci jsem dokázal nepřetržitě odsuzovat válku. Dostal jsem z toho strašnou rýmu. A přežil. Nezměnil jsem svět ani sebe, ale svobodu budu bránit ještě v márnici.
(Psáno v roce 2012.)
Text: Dalibor Demel
Foto: Gioele Fazzeri na Unsplash
Ikona: MV