Je to vlastně velice romantická část Prahy. Přístupná je ze dvou směrů – od Horoměřic, nebo z Podbaby. Řeč je o Lysolajském údolí, kde na místě hasičské nádrže vzniklo upravené jezírko, jímž protéká Lysolajský potok. Právě průtok potoka způsobuje, že teplota je v jezírku nižší než třeba ve Vltavě, a to o několik stupňů. 

Kolem jezírka se vytvořila komunita zimních plavců, kteří se sem chodí otužovat. Kdykoli tam přijdu, chystá se někdo do vody, nebo z ní leze ven. Viděl jsem převážně mladší ročníky, ale výjimkou nejsou ani sedmdesátníci a sedmdesátnice. Přítomnost dam mezi plavajícími lidmi je tu velice potěšující. 

Na sociálních sítích se šíří chuť do otužování jako lavina a stále více lidí se začíná oddávat této veskrze zdraví prospěšné činnosti. Stejně jako je určité procento lidí, kteří si z aktérů dělají legraci a otužování zařazují mezi módní záležitost, která brzy pomine. 

Já se otužuji asi deset let a dost mi to změnilo život. Kromě určité odolnosti vůči běžným virózám je pro mě stěžejní fakt, že daleko lépe snáším zimu. A teď nemám na mysli pouze chlad, čili nízké teploty, ale roční období jako takové. Studená voda působí jako úžasné očišťovadlo fyzické i psychické. Jakmile jsem si zvykl na studené koupele, musím je provozovat alespoň dvakrát týdně, jinak mě začne pálit celé tělo a cítím se nesvůj. Když pak vylezu ven a otírám se na mrazivém vzduchu ručníkem, cítím naprostý klid na duši. Také jsem si všiml, že studená voda působí jako diagnostický aparát. Když mám nějakou část těla v nepořádku, ve studené vodě se to ukáže. To místo začne reagovat jinak než zbytek těla a já si uvědomím, že se tam něco děje. 

Byť je konec listopadu, není pozdě s otužováním začít. Sestavil jsem iks bodů, jak na to.

 

Než začnete 

Oblékejte se tak, aby vám venku nebylo vedro a zbytečně jste se nepotili.

Po ránu je dobré otevřít okno, vyjít na balkon, na terasu nebo na zahradu a jen v pyžamu nebo plavkách se lehce protáhnout. Učíte tak své tělo vypořádávat se s nízkými teplotami.

První ponoření

Jakmile se svléknete, jděte hned do vody. Pomalu, ale rovnou. Tělo ponořte až po ramena co nejdříve a udělejte pár rychlých temp. Nedoporučuju vylézt z vody hned, ale vydržet alespoň půl minuty, minutu. 

Když vylezete, pořádně se otřete ručníkem, přičemž masírujete studenou kůži.

Oblečte se, ale nijak nadměrně. Zřejmě se začnete klepat jako ratlík, ale to je přirozené, tělo se snaží samovolně zahřát.

Pomůžete si, když si uděláte několik dřepů, nebo chvilku běžíte nebo jdete domů pěšky. 

Otužování

S dalším ponořením neváhejte moc dlouho. Pobyty ve vodě postupně prodlužujte. Já si chodím zaplavat přibližně na sedm až deset minut. 

Jakmile tomuto sportu propadnete, začnete jezdit na plavecké soutěže, budete ve vodě mnohem déle. 

Vnímejte chlad jako příjemné osvěžení a nikoli jako obtěžující faktor. Bude se vám lépe dýchat a lépe žít.

Nezahřívejte se alkoholem – je to pro organismus strašná a vysilující pecka. 

Studené vodě zdar!

 

Text: Jiří Roth; Foto: Jana Hachlová a Eva Blue / Unsplash