Muži se v pohledu na prostitutky dělí na dvě skupiny: Jedni tvrdí, že nebudou platit za něco, co mohou mít zadarmo, druzí oceňují snadnost výběru a dostupnost žen, na které by si jinak netroufli. A já? Já miluju celé to dráždivé prostředí bordelů – i s jeho pasáky a předraženým pitím na baru.

Julie

„Brečíš často, když jseš hotová se zákazníkem?“ zeptal jsem se dívky a pozoroval, jak velké slzy kapou na čisté prostěradlo, které povlékala na použitou postel. 
„Teď už ani moc ne.“
„Tak proč brečíš teď?“
„Přišlo mi to nějak líto.“ 
„A neměla bys teda raději dělat něco jiného?“
„Nemůžu, je to náš jediný příjem.“
„Náš?“
„No. Mirek studuje v Anglii. Bude tam ještě rok a něco a já se musím postarat o domácnost.“
„Mirek je tvůj kluk?
„Manžel.“
„A co znamená postarat se o domácnost?“
„Všechno. Nájem za byt, poplatky, jídlo, pití, a… dcerka.“
„Máte dceru? A kde je teď?“
„Doma. Hlídá ji kamarádka. Ta má naštěstí normální práci přes den. Každý večer přijde ke mně a zůstává do rána. Ale o víkendu nepracuju, takže jsme s Nikolkou spolu.“
„Aha. Nikolka je dcera tedy. A co na to ten tvůj Mirek, že si takhle vyděláváš?“
„To on neví. Rozvedl by se se mnou, kdyby se to dozvěděl.“
„A co když on teď v Anglii taky píchá nějakou holku za peníze?“
„To by nikdy neudělal. On je to poctivej kluk. Rodinu miluje nade vše. To já jsem taková zkažená.“

Julie se znovu rozplakala. Tentokrát dost hlasitě. Pohladil jsem ji po rameni. Zabořila obličej do mých prsou a usedavě plakala. Měl jsem chuť ji vzít někam daleko a schovat před krutým světem i s její Nikolkou.

Zaznamenal: Jiří Roth; Obraz Řeka Jeana Renoira + Almina, dcera Asher Wertheimerové Johna Singera Sargenta v rámci projektu, kdy současní umělci vzájemně kombinují motivy klasických obrazů.