Můj empirický výzkum na téma „Vajíčka“ (TG)

Že budou vajíčka jedním z prvních témat ve vztahu, bych si nikdy nepomyslela. Jenže naopak. Jejich úprava před konzumací a i konzumace sama, se staly jedním z hlavních a prvních témat mých vztahů a pokusů o ně.

Mám pocit, že typů vztahů je stejný počet, jako typů úpravy vajíček, tedy neskutečné množství. Možná vám přijde, že to není zajímavé nebo možná už teď přemýšlíte, jak to máte vy. Že se jedná o výzkumné téma mi došlo po tom, co jsem vícekrát naprosto intuitivně měla připravit nebo sníst tak či onak zpracovaná vejce a přitom vědět a tvářit se, že to je jediný možný a správný způsob. Jestli jsou tedy vajíčka součástí mé cesty učení, tak hlásím, že už musím být šéfkuchař.

Herbí
Vajíčka se přece jí na měkko. Hezky vařená pět minut. Ne sedm jak psali v české kuchařce. Herbí byl totiž Němec. A potrpěl si. Na spoustu věcí. Vajíčka tedy pouze servírovaná v elegantních nerezových stojáncích. Ne v keramických nebo nedej bože v umělých! Jí se pomalu a to malinkou speciální lžičkou. A pozor! Umění je odříznout jen špičku a obsah nepoškodit. Nebo nejlépe mít na to specializované odkrajovátko á la hotel Pup.

Miloš
Vajíčka jsou součástí každodenní snídaně. Ne samotná. Ale jako ozdoba precizně obložených kousků chleba, kde nakrájená na tenká kolečka slouží jako ozdoba plátků šunky a sýru. Nikoliv aby to vypadalo hezky, ale proto, že takto ozdobené kousky rohlíku, nutí děti sníst víc oblohy než pečiva. Co na tom, že já jsem dospělá žena a že díky vyššímu cholesterolu bych vajíčka denně rozhodně jíst neměla. A pozor! Vejce je nutné vařit pouze v trošce vody, přikryté pokličkou a v páře na nízký stupeň. Tím se šetří energie, potažmo peníze. Stejně tak, jak je to i s rohlíky. 

Tom
Vajíčka na tvrdo jsou perfektním zdrojem rychlého snacku na dlouhém treku. Stačí je uvařit a pak je příležitostně strčit do batohu, ke zbytku suchého chleba a kousku špatně oškrábané mrkve. Musím potvrdit, že po 18 km svižné chůze do vrchu jsem všechno s vděčností slupla a na křupání skořápky mezi zuby se vůbec neohlížela. A pozor! Datum spotřeby na obalu, je jen jakýsi nepodstatný indikátor.
 
Radek
Vejce se musí jíst v obrovském množství. Tedy přinejmenším 10 denně. Je jedno jestli míchané nebo vařené, ale hlavní je přísun bílkovin, které udržují svalovou hmotu. V případě míchaných samozřejmě bez tuku. Akorát se to teda malinko připaluje. A pozor! Jako správná hospodyňka než zasednete k jídlu je třeba pánvičku umýt – a to v ruce. Nikoliv v myčce, protože v té se ničí.

Michal
Tedy samozřejmě jediná možná příprava jsou vejce míchaná. Ale musí být vláčná, ještě mírně tekoucí a na cibulce. Takže naštěstí je možné nejdřív půlku odstranit a ten zbytek pro “ barbara “, tedy pro mě, dosmažit. A pozor! Jedině na másle. Proboha žádný margarín.

Zdenek
Vajíčka s knedlíkem byla vždycky, když jsem poprosila ať vaří on. Porce je přesně z 10 ks a 4 koleček knedlíku. Vše na hodně másla a na cibuli. A taky hlavně hodně osolit a opepřit a podávat přímo na pánvičce. A k tomu rajčata. A pozor! Rajčata ne jen na čtvrtky, ale ty ještě na půlky, aby to bylo jemnější a bylo jich víc. 

A tak by to možná mohlo pokračovat dál.  Jenže, co byste si o mě mysleli, že? Ale pravda je ta, že ta poslední vajíčka byla ta první a trvala 15 let. A že některé ostatní průzkumy způsobem servírování vajíček začaly a taky rychle skončily. A taky vám prozradím, že i se mnou to není jednoduché. Tedy mám obecně vajíčka ráda. Je to ovšem jídlo, nikoliv obřad nebo posvátné jídlo. A to natvrdo. Nakrájená na čtvrtky, ne na kolečka. Protože na kolečka se vám rozpadnou v ruce než je strčíte do pusy. Nemusím vajíčka v pomazánce a nesnesu v bramborovém salátu. Nejím volské oko, protože je nezdravé. A když míchaná, tak na sucho nebo na čemkoliv. Hlavně ne na cibulce a slanině a posypané pažitkou nebo petrželí. A přidávám kapku mléka, aby byla vláčná. Pánvičku pak spláchnu a vložím do myčky, protože si myslím, že je na to stavěná a že moje pěstěné nehty stojí za víc.

A hlavně, tak jak je mám ráda já, nepovažuji za všeobecný úzus a je mi jedno, jakou v tom má kdo preferenci. A velmi ráda bych slyšela jednou až 2 x týdně miláčku uděláme si vajíčka? A s úsměvem bychom se pustili do jejich přípravy, tak jak je každý máme rád. A potom bychom společně zasedli ke stolu a při konzumace se bavili třeba o „nesmrtelnosti brouka“.
S vajíčky je to totiž jako s láskou. Naučíte se je připravovat, ale nemusíte si je tak zamilovat.

Text: Tina G.

Foto: Louis Hansel