Seděli jsme s Kubou u piva, probírali všemožné události, když jsem si vzpomněl: „Taky budu muset v dohledný na technickou, už mi končí. Akorát vůbec nemám čas.“

„Kamaráde,“ ožil Kuba, „teď už je to jednoduchý. Zaregistruješ se, dostaneš přesnej datum a čas, přijedeš a za půl hodinky seš hotovej. Bez čekání, bez stresů.“ Tyjo, jak se ta doba pohnula dopředu.

Hned nazítří jsem usedl k počítači. Přivítal mě systém na registraci vozidel k technické kontrole a navedl mě na první bod registrace – určení vozidla. Osobní, dodávkové, nákladní auto. Klik jsem na osobní. Osobní sedan, osobní kombi, osobní SUV, osobní MPV. SUV. SUV se světlou výškou do 160 cm, do 180 cm nad 180 cm. Musel jsem si dojít pro techničák. Zjistil jsem, jak je auto vysoké a zaklikl. SUV do délky vozu… Čtyři možnosti. Zjistil jsem, jak to je a zaklikl. SUV se šířkou… Pět možností. Zaklikl jsem.

„Proč se rovnou nezeptají na typ vozidla,“ napadlo mě.

SUV vpředu se světly… Osm možností. Pomalu jsem postupoval prvním bodem registrace, tedy určením vozidla. Po jedenasedmdesáté úrovni konečně padla zásadní otázka: Označte značku a typ vozidla. Označil jsem a odklikl. Objevila se tabulka: Uvedené vozidlo neodpovídá zvoleným parametrům. Cože? Moje auto není moje auto? Klikal jsem pomalu pozpátku a kontroloval zadané údaje. Na pětatřicáté úrovni jsem našel chybu: zaškrtl jsem omylem litá kola místo plechové disky. Opravil jsem to a proklikal se opět k zadání značky a typu vozidla. Odklikl jsem. Objevila se tabulka: Uvedené vozidlo neodpovídá zvoleným parametrům. 

Podíval jsem se na hodinky. Bylo půl páté. K počítači jsem usedl ve 12.15. Našel jsem si nejbližší stanici STK a zavolal tam. „No jo, ten systém je na prd, to normálně přijeďte na půl sedmou ráno a nějak to uděláme.“ Proč mi to najednou připadalo tak jednoduché?

Text: Jiří Roth, Foto: Tamara Gore/Unsplash.com