Muži se v pohledu na prostitutky dělí na dvě skupiny: Jedni tvrdí, že nebudou platit za něco, co mohou mít zadarmo, druzí oceňují snadnost výběru a dostupnost žen, na které by si jinak netroufli. A já? Já miluju celé to dráždivé prostředí bordelů – i s jeho pasáky a předraženým pitím na baru.

Monika a Milada, kamarádky do nepohody

Nicolaes Maes (1634–1693): Klábosící ženy

Do toho bytu Na děkanské vinici jsem chodíval tak jednou za čtvrt roku. Měly ho pronajatý dvě dívky, které chodily na vysokou ekonomku. Sešly se v první ročníku, Monika odněkud od Zlína a Milada z Jižních Čech. Nejdřív v tom bytě jenom bydlely a snažily se zvládnout prvák, aby udělaly všechny zkoušky a nemusely předčasně skončit. Když se propasírovaly zkouškovým sítem do druháku, napadlo je, že by si mohly ke studiu přivydělat. A tak začaly nabízet erotické masáže. „Ten nápad se zrodil spontánně nad třetí láhví bílého,“ vzpomínala hovornější Milada. První klenti se ozvali vzápětí, kdy tu zprávu holky pustily do světa. Ostatně myslím, že jsem byl jedním z nich. Jenomže velice brzy se mohly přesvědčit, že málokterý klient se spokojí „jen“ s erotickou masáží. K masážím tedy přibyl sex za peníze. „Nikdy jsme ale nenabízely nic jiného než masáž. To nám dává možnost sex s klientem odmítnout, když se nám nelíbí, nebo když se nechová dobře.“ Milada, která se z přirozeného vývoje věcí stala jakousi manažerkou jejich sexuálního byznysu, pak popisuje, jak si asi po dvou měsících praxe musely najmout ochranku. Někteří klienti si bohužel návštěvou dívek kompenzovaly vlastní nedostatečnost či úchylky a dívky prožily i docela nebezpečné situace. Naštěstí Monika od osmi let trénovala bojové sporty a dokázala situace vyřešit, ale svalnatý mládenec, který klientům otevírá dveře a pak celou dobu čeká v kuchyni, budí větší respekt. Jejich erotické masáže jsem miloval. Obě dívky se tomu umění hodně rychle naučily a dovedly ho k dokonalosti. S každou z nic jsem si přitom povídal o něčem jiném. Kdyby někdo dal do místnosti mikrofon a jinak nevěděl, co se tam děje, vyslechl by z rozhovor dvou fanoušků do Bacha a Beethovena (s Miladou) nebo dvou zasvěcenců rozebírajících donekonečna historii pařížských Salonů nebo vliv české předválečné avatngardy na francouzské výtvarné umění (s Monikou). Moje návštěvy u obou dívek skončily, když jsem jednoho dne zazvonil a dveře bytu otevřela výstavní sexbomba Pavlína…

Zaznamenal: Jiří Roth 
Obraz:Creative Commons – volné dílo
Ikona: Mužská věc