Moje kamarádka před nedávnem pověsila na Instagram otázku: Je každý sen, každá touha, každá představa zároveň potenciálním zklamáním? 

Ta otázka v sobě nese bolest, zklamání i beznaděj. Obsahuje konečnost našeho bytí i oči upřené vzhůru ve snaze dosáhnout něčeho… čehokoli, co by umožnilo procítit vrcholné štěstí, uspokojení i smíření.  

Odpověděl jsem: Ano. Moje ano vycházelo z mých vlastních zkušeností, z času, který jsem dosud strávil tady na světě a jehož zásoby se mi povážlivě tenčí. Několikrát jsem už zažil zklamání ze splněného snu, z realizované představy i z dosažené touhy. Marek Eben tento stav jednou nazval Peklem splněných přání. 

Asi před dvaceti lety jsem velice řešil vlastní nesplněné a z mého tehdejšího pohledu nesplnitelné touhy a tyhle své myšlenkové pochody jsem přetavil do pěti povídek. Psal jsem je pět let. Každý rok vznikla jedna. Jejich protagonisty jsou lidé s nesplnitelnými touhami, které se jim jako zázrakem vyplní. Ale nikdo z nich není připraven za jejich splnění zaplatit tak vysokou cenu. 

Následuje pak další velice častá životní otázka: Stálo to za to? Otázka kladená z pozice někoho, kdo ví, jak to všechno dopadlo, ale hlavně někoho, kdo byl pouhým pozorovatelem či náhodným svědkem časoběhu toho druhého. Otázka je to zbabělá až závistivá, protože kryje absenci vlastní odvahy a odhodlání, ale taky trochu zlomyslná, řekl bych. Nikdy jsem se sám sebe takto nezeptal. Ale velice často jsem si řekl: A to je všechno? Víc už nebude? To jsem jako vylezl na Everest, utratil za to všechny peníze, cestou přišel o kamarády a blízké, abych se nahoře mohl na pět minut dotknout nebe?

I moje povídky o naplněné touze byly samy o sobě mou vlastní naplněnou touhou. Dvě povídky jsem dobře prodal do časopisu Playboy, když ještě publikoval povídky českých autorů a královsky je platil. Pak jsem si zahrál na vydavatele a udělal z nich knihu i audioknihu a příšerně prodělal. Zbyly mi zkušenosti a pocit, že jsem to dokázal. Pocit, který rychle vyvane, ale hlavně nikoho nezajímá. Dělal jsem to pro sebe, opakoval jsem si. Ale po dvaceti letech už je všechno jen mlhavá vzpomínka a tehdejší touhy nahradily touhy jiné, nesplnitelné, které se ve skutečnosti splní, jakmile vyšlete do vesmíru ten správný signál. Každá touha je jako jedno obrovské kolo štěstí. Když si ho konečně vytočíte, zjistíte, že to není ono a točíte dál.

Poslechněte si, jak dopadli ti, jejichž touha byla smrtelná. Audioknihu ve skvělé četbě herečky Ivany Machalové najdete zde na audiotéce.

Text: Jiří Roth; Foto: Stéphan Valentin a Skyler King / Unsplash.com