Muži se v pohledu na prostitutky dělí na dvě skupiny: Jedni tvrdí, že nebudou platit za něco, co mohou mít zadarmo, druzí oceňují snadnost výběru a dostupnost žen, na které by si jinak netroufli. A já? Já miluju celé to dráždivé prostředí bordelů – i s jeho pasáky a předraženým pitím na baru.

 

Irena, dívka s bičem v ruce

Nevelké severočeské město večer moc možností k zábavě nenabízelo. Kdybych nevyslechl náhodný rozhovor dvou podnapilých mužů, odjel bych z něho a nepoznal jedno z nejbizarnějších lákadel, které potajmu nabízelo. Podle toho, co si ti muži povídali, existovala v tomto městě domina, nabízející své služby pánům, kteří to měli rádi. Nejsem na tyhle praktiky, ale protože jsem se nudil, rozhodl jsem se, že paní vyzkouším. Koupil jsem těm mužům panáka a vpašoval se do jejich hovoru. Za půl hodiny jsem měl už potřebné informace a vyrazil na prozrazenou adresu. Oprýskaný rodinný dům v řadové zástavbě, patrový, zatažené rolety, žádné světlo. Zazvonil jsem na zvonek bez jmenovky. Nic se nedělo. Opakoval jsem zvonění několikrát. Otočil jsem se zády k domku a bezradně čučel do ulice. „Kdo je tam?“ zachrčel hlas v reproduktoru. Oznámil jsem, že hledám paní Irenu. „Mám klienta, přijďte za dvě hodiny.“ Klap a ticho. 

Za dvě hodiny mě bzučák pustil dovnitř. Za dveřmi stála žena v domácím obleku a neurčitého věku. Dívala se na mě dost podezíravě a opakovaně se dotazovala, kdo mě tam poslal a jak jsem se o ní dozvěděl. Chvíli se dokonce tvářila, že se rozhodně nezabývá tím, čím si myslím, že se zabývá. Pochopil jsem, ukázal jí občanku a vysvětlil, že jsem jenom obchodník hledající zábavu. Teprve pak se uklidnila a odvedla mě do sklepa vybaveného zřejmě podle nějakého erotického magazínu. Požádala mě, abych se zatím osprchoval, než se vrátí. Udělal jsem, co mi řekla a zahalený prostěradlem jsem si prohlížel místnost. Červené žárovky, na věšáku pouta, bičíky a kožené řemínky plus něco, o čem jsem vůbec netušil, k čemu slouží. Domina vkráčela do místnosti ve vysokých kožených botách, v černém bodýčku, které usilovně tvarovalo špeky na bocích, kolem krku kožený řemen a na obličeji jakási škraboška. Nastalo dotazování, jaké praktiky mám rád, co vyžaduju a jak mi může vyhovět. Odpověděl jsem popravdě a nastalo rozpačité ticho. Dáma si sňala škrabošku a oznámila mi, že není prostitutka, ale domina. Žádný intimní kontakt s ní nebude. Nechtěl jsem se jen tak vzdát, a tak jsme si domluvili takovou lekci pro začátečníky. Po několika minutách jsem to odpískal. Bylo to trapné a nedůstojné. Tímto úkonem jsme oba sňali masky. Najednou jsem viděl obyčejnou ženu v podivném kostýmu a sám sebe jako panáka, který vlezl někomu do jeho soukromí. Omluvil jsem se, poděkoval a zaplatil tolik, aby paní neměla pocit promarněného času. 

Tímto by celá nepodařená příhoda mohla skončit, kdybych neměl v tom městě druhý den co vyřizovat na stavebním úřadě. Šéf úřadu, u něhož jsem byl objednaný, vyslechl mé přání a odvětil, že to vyřídí jistá jeho referentka, ke které mě hned zavede. Tušíte správně. Za stolem seděla paní Irena a hleděla na mě s neskrývaným údivem.

Text: Jiří Roth
Foto: Mauritshuis.nl
Ikona: Mužská věc