Jednou budu bydlet v odhlučněném apartmá nad hospodou. Nablízku divokým příběhům, ale oddělen podlahou z leštěného kamene a světovými deníky pohozenými na pohovce. Do podlahy uprostřed obývacího pokoje nechám zapustit kukátko. Budu šmírovat nenápadné hlazení hřbetů ruky. Šťastně se usmívat nad správně propečenými bifteky. Zazpívám si s maďarským cimbálistou. Zatleskám lýtkům cizích milenek. Prohlédnu si fotky dětí 
v peněženkách a spokojeně vzdychnu. Všeho se zúčastním, a pak pomalu vstanu, vyjdu na balkon a nadechnu se vůně cypřišového háje. Vzpomenu si, kolik let jsem tam dole
 u záchodů čekával na desetníky, a pak zkusím uznat, že všechno bylo vždycky v pořádku.

Z audioknihy 100×100 slov. Vydalo nakladatelství Jorge Zorro, čte Oldřich Vlach, na kytaru hraje Jára Novák.

Text: Dalibor Demel

Foto: Ashley Byrd na Unsplash