Souboj okřídlených tuláků

Už jste někdy slyšeli o závodě letadel, kde jde o to, který stroj vzlétne na co nejkratší vzdálenosti a stejně tak i přistane? U nás v Evropě tyhle závody prakticky neexistují, v Americe jsou naopak velmi populární. Účastní se jich piloti takzvaných bush letadel, což jsou lehké stroje s obřími pneumatikami umožňující snadnější pohyb v terénu. 

Bush létání jsou vlastně čundry s letadlem. Pokud si někdo nestěžuje, pak je každému jedno, kde přistanete. Tedy v Čechách. V Německu nebo Rakousku to tak jednoduché není, tam musíte mít povolení od majitele pozemku, že na něm můžete přistát. Jeden z pilotů mi vyprávěl, že s bush letadlem u nás přistál na parkovišti u motorestu a šel na oběd.

Když jsem psal, že u nás tyto závody prakticky neexistují, pak jenom proto, abych vám představil závod, který se naopak u nás uskutečnil. Šlo o premiéru – tedy první ročník European STOL Competition. Zorganizoval ho akrobatický pilot Marek Hyka na svém domovském letišti v Sazené. Přestože šlo o evropský podnik, přihlásilo se jen několik pilotů z Německa, ale už během samotných závodů začaly chodit na sociální sítě – kde se objevily fotky z jednotlivých závodních dnů – lítostivé zprávy pilotů z celé Evropy, kteří slibovali, že se příští rok určitě zúčastní. Oficiální start závodů byl ve středu 31. července, ale už v úterý mohli piloti potrénovat. Konec byl pak v sobotu 3. srpna.    
Na úterním tréninku bylo dvacet letadel, do soboty jich vydrželo osm. Odstupovali kvůli poruchám, nebo to piloti vzdali, jeden dokonce ulomil při přistávání křídlo. Byť se to ze země nezdá, jde o docela náročný závod. V čem tedy spočívá? Paralelně se odehrávají dvě soutěže: Stol competition a Drag Stol Race. Víte, co znamená STOL? Jde o zkratku z anglického Short Take Off and Landing – krátký vzlet a přistání.

 Stol competition je hlavní soutěž a jde v ní o co nejkratší start a přistání na pomyslné letadlové lodi 30 x 100 metrů. Místo odlepení kol od země a opět jejich dotek hlídají čároví rozhodčí. Měří se od první lajny po odlepení hlavního podvozku a po zastavení kol. Pro představu – s letadly, které cestují až dvousetkilometrovou rychlostí se pohybují piloti v rozmezí patnáct až třicet metrů. To je neuvěřitelný rychlostní rozptyl. Létá se sedm kol po pěti startech a v každém kole si závodník zapíše dva nejkratší starty a přistání. To se sčítá, a kdo nasbírá nejméně metrů, je vítěz. 

Drag Stol Race si žádá jiný um. Startují dva piloti proti sobě na trati šest set metrů z jedné brány do druhé. Ve druhé bráně musí přistát za lajnou, úplně se zastavit, otočit, letět zpět a přistát znovu za lajnou. Kdo první stojí, ten vyhrál. Létá se vyřazovacím systémem. Je to neskutečně náročné na pilotáž a koordinaci: odstartovat na plné kule, hned zase brzdit skluzem, vytáhnout vše, co se dá – klapky, sloty –, přistát, rychle vše zavřít a zase startovat, zase brzdit a znova.

Teď ještě něco k historii bush létání.

Jako Bush Flying je zpravidla označováno létání nad divokou, nehostinnou krajinou spojené s nezbytným přistáváním na krátké neupravené plochy v extrémních podmínkách. Historicky jsou domovem této letecké aktivity především Aljaška, Kanada, Afrika nebo Austrálie. Původní myšlenka Bush Flyingu nebyla pro zábavu, ale jako praktická nutnost, jak v těchto jinak složitě přístupných geografických oblastech letecky převážet zásoby, materiál a cestující. Šlo o náročné a mnohdy nebezpečné létání, které vyžadovalo skutečné mistrovství pilotů. 
Bush Piloti posouvali hranice stále dál a s novou leteckou technikou, která se i v tomto segmentu stále vyvíjí, se vydávají na místa, kde by běžný pilot s běžným letadlem neměl šanci přistát. A dnes k tomu používají speciálně uzpůsobená nebo přímo vyvinutá letadla.

1st EUROPEAN STOL COMPETETION

Obrázek 1 z 11

Organizátorem prvního evropského klání je akrobatický letec Marek Hyka.

Jak už jsem psal, závody organizoval Marek Hyka, s nímž se znám ještě z dob, kdy jsem byl v časopise Esquire. To on mě na svůj první ročník evropského leteckého klání pozval. A já ho poprosil, aby napsal něco o sobě i vzniku tohoto závodu: Já se věnuji tomuto létání, také výrobě a prodeji těchto speciálů již téměř deset let. A tak jako mě to vedlo k jedinému – opravdu létat pro radost, nikam nespěchat a bavit se létáním. Ono ani nic jiného nemá cenu, když chceš lítat na schůzky, musíš mít na letadlo, které umí lítat v hladině, a když na to nemáš, lítej boeingem, nebo airbusem, nic mezi není a teď panuje takovej úchylnej trend, že se to dá zvládnout i malým érem. Nedá, je to hovadina. To umějí jen ty nejvíce vylítaní piloti a i ti končí někdy špatně. Už jsem měl dost vrcholné akrobacie a už mě nebavilo sledovat terén, když mi to chcípne, jestli někde sednu a rozbiju se. S bush letadlem je to o dost pohodlnější, je na to dělané.

Stejně jako já přicházejí do komunity týpci, kteří už prostě vědí, co chtějí. Mezi zákazníky a kamarády máme kluky, kteří mají většinou nějak rozjeté a stabilní příjmy – nemusí být zrovna za každou cenu milionáři –, máme i důchodce, který si prostě našetří na hračku, s níž tráví důchod. Ale všichni mají určitý vztah k přírodě, technice a mají rádi dobré lidi kolem sebe. A to nás spojuje a je to pěkný. Vlastně od začátku, co prodávám tyhle letadla, se mě zákazníci ptali, jestli se bude kolem toho dít i něco kolektivního. Prostě si to lítání sdílet mezi sebou, někde se scházet s letadly na houbách, horách, rybách nebo jako teď na soutěži.

Té soutěži předcházely naše zdokonalovací kempy a semináře, které s Radimem Bagarem organizujeme, a učíme lidi tomuto létání. Nakonec jsme si řekli: Proč neudělat i evropskou soutěž tak, jako to frčí třeba v Americe, kde je to velmi populární. A ono se to povedlo a vzniká nám tu něco nového, co by mohlo mít do budoucna jméno a tradici evropské úrovně. Doufám, že udržíme tempo, a budou se nám sem každým rokem slétávat ty nejlepší bush piloti z Evropy, aby poměřili své síly a vzájemně si předali přátelské informace.

A kdyby vás zajímalo, kdo závody vyhrál, tak první byl Marek Hyka a druhý Radim Bagar, který fungoval zároveň jako ředitel závodu. Třetí místo patřilo německému pilotovi.

Podívejte se na krátké video z akce: STOL_web – SD 480p

Text: Jiří Roth
Foto: autor a Jana Hachlová
Ikona: Mužská věc
Video: Jiří Roth;
Music by OpenMusicList from a Pixabay.