Viděl jsem ze tmy, jak se jdeš vyčurat. Drbala ses ve světlých rozcuchaných vlasech a zívala jako ospalá medvědice. Mělas nádhernou postavu. Možná bys uzvedla i mladého mamuta, to naše ženy nedokázaly. Žilo by se nám spolu krásně.

Vůdce hvízdl a my jsme museli vyrazit a všechny vaše lidi probodat oštěpy a umlátit kamennými sekyrami.

Když ses vyčurala, šla jsi k ohništi probudit hlídače, ale už bylo pozdě. Vůdce hvízdl a my jsme museli vyrazit a všechny vaše lidi probodat oštěpy a umlátit kamennými sekyrami. Nikdy není dost zvěře pro všechny. Stáli jsme proti sobě jen chvilku. Obejmout nebo zabít? Byl jsem ještě mladý a vystrašený.
Jestli to čteš, ozvi se, prosím. Tentokrát se už rozhodnu správně.

Text: Dalibor Demel
Foto: Creative Commons – volné dílo
Ikona: Mužská věc