Patnáctá návštěva místa nekonečných rozkoší: Pavlína

Muži se v pohledu na prostitutky dělí na dvě skupiny: Jedni tvrdí, že nebudou platit za něco, co mohou mít zadarmo, druzí oceňují snadnost výběru a dostupnost žen, na které by si jinak netroufli. A já? Já miluju celé to dráždivé prostředí bordelů – i s jeho pasáky a předraženým pitím na baru.

Pavlína, herečka bez Oscarů

Jan van Bijlert (1597–1671): Kurtizána a její kočka

Pavlína otevřela dveře bytu, který měly pronajatý Milada s Monikou a které jsem pravidelně navštěvoval kvůli jejich skvělým erotickým masážím. „Ahoj, já jsem Pavlína. Monika musela nutně odjet, ale říkala, že se ti budu líbit.“ Trochu nezvyklé uvítání, ale Pavlína byla ten typ ženy, o kterých muži sní ve svých erotických fantaziích, ale ve skutečnosti se k nim bojí přiblížit. „Páni,“ vydechl jsem. „Ty bys klidně mohla hrát v pornofilmech.“ Zkoumavě se na mě zadívala: „Ale vždyť já v nich hraju.“ Tak teď zase spadla čelist mně. Z Pavlíny se vyklubala milovnice sexu. Když byla ještě hodně mladá, měla z přímého kontaktu s muži strach a nastoupila proto jako svlékající se tanečnice do Peep show. Odtud ji přetáhla její kamarádky do erotického klubu, kde tančila u tyče a hrála roli topless tanečnice. Tam si ji poprvé koupil jakýsi cizinec a ona konečně okusila slasti nezávazného a bohatě oceněného sexu. K pornofilmu se dostala přes klienta, který ji viděl tančit. Od české produkce přešla k produkci německé, italské, španělské, až se vrátila zase k českému štábu. Divil jsem se, že má potřebu pracovat také jako prostitutka. „Když já mám sex strašně ráda, ale u filmu je to takové nijaké. Pořád musím myslet na to, kde je kamera, vracíme se v záběrech, přetáčíme nepovedené scény, moc si ten sex neužiju. Takhle je to jiné. Domluvím se s klientem, co by si představoval, co by chtěl, po čem toužím, řeknu, co udělám ráda a co nechci dělat a užijeme si to.“ Vyprávěla, že je jí jedno, jestli je to muž nebo žena, dokáže si to užít s oběma pohlavími. Odmítá jen odpudivé muže nebo ty, kteří mají divné chování. Její osud mě moc zajímal, bavili jsme se asi hodinu, dalšího klienta čekala až v osm večer, teď byly čtyři odpoledne. Když jsme se vypovídali, zeptala se: „A jak bys to měl rád ty?“

Zaznamenal: Jiří Roth 
Obraz: Creative Commons – volné dílo
Ikona: Mužská věc