Nakonec přituhlo i v jeskyni. Krajina kolem budoucího Krnova zbělala a promrzla. Členové klanu Jezevců, z nichž někteří ještě pamatovali poslední narezlé svalovce, kteří budou jednou známí jako neandertálci, nicméně žili v souladu s přírodou a byli citliví ke svým tělesným pochodům.
„Nepůjdete na mamuty, chlapi?“ zaprovokovala nespokojená žena. Měla hlad. Ostatně stejně jako všichni ostatní. Jenže místní muži byli zvyklí naslouchat svým tělům.
„Je zima, Veverko,“ poučil ji jeden z nich a otočil se na druhý bok. „Podívej se ven, matka příroda spí.“
„I medvědi chrápou,“ zívl další. „Naše těla se v zimě zpomalí a musí odpočívat. Nemůžeme na mamuty. Bylo by to proti přírodě.“
„Jenže medvědi v zimě nežerou,“ namítla Veverka. „Spí a nežerou. A já žrát chci. A nejsem sama,“ ukázala na pohublé postavy srocené kolem ohně.
„Je málo světla,“ přidušeně ji ignoroval třetí chlápek, přikrytý kůží až po hlavu. „Takže se nám chce víc spát a jsme takoví…,“ chvilku v pračeštině hledal správné slovo. „Přizmalátnělí.“
„Aha,“ pochopila Veverka. „Takže vy se na ty mamuty vyserete a budete se jen tak válet. A co budeme jíst?“
Dalšího z mužů rozhovor probudil do špatné nálady, takže Veverce doporučil, ať už drží hubu, vyrazí s dalšími ženami vyhrabat jedlé hlízy a uvaří pro všechny polívku, protože během léta, kdy mu to ještě myslelo, vynalezl hlínu, která v ohni ztvrdne, a uplácal z ní nádobu.
„Doba ledová je doba ledová,“ uzavřel svou řeč, než zmizel pod hromadou houní. „Jak chcete, chlapi,“ řekla Veverka, která právě pochopila nutnost dějinného kroku. Shromáždila další ženy i s dětmi, a když se muži k večeru probudili hladem, celá skupina se už brodila do Itálie, kde byly zimy mírnější, místní muži tudíž aktivnější a nadržení na světlovlasé typy ze severu.
Skupina překvapených mužů tak během spánku přišla o ženy, děti i mamuty, nemluvě o zeleninové polívce i s hrncem, který praktická Veverka vzala s sebou. Pověst se o osudu s přírodou plynoucích mužů dál nezmiňuje, ale vzhledem k úspěšnému přežití raných Evropanů se zdá, že šlo spíš o výjimku. Přesto se podle Jakuba Prchala, juniorského mistra světa v klasické kulturistice, ambasadora značky Nutrend a rodáka z okolí Krnova (to je náhodička…), mnoho našich současníků chová stejně. On sám se smrtícího dědictví svých předků vzdal a prohlašuje: „Přizpůsobujeme se nanejvýš tomu, jak jsme líní, a biorytmy vznikají na základě zvyku. Lidem se prostě nechce hejbat.“ A přidává pro mnoho z nás novou informaci: „Nejsme zvířata a nemusíme se na zimu vykrmit a ztloustnout.“ Tak – to podstatné už víme. Stejně jako to, že přes bezpočet výjimek pořád platí pravidlo o zdravém duchu ve zdravém těle. Zvlášť když vám minula čtyřicítka.
Stručná verze: Kdo si hraje na medvěda, nemá nakonec ženy ani hrnce.
1. Tělesné účetnictví
Jednoduchá rovnice o energetických příjmech a výdajích: spálit co nejvíc kalorií a prošťouchnout krevní oběh. Což kromě supersetů, supersérií a jiných intenzifikačních metod znamená využít kardiozónu. „Doporučuju před tréninkem deset až dvacet minut na zahřátí a pak po silovém tréninku přidat další půl hodiny kardia,“ dodává mistr světa juniorů v klasické kulturistice Jakub Prchal. (Kardio jsou všechny ty běžecké pásy, steppery a orbitreky, rotopedy, veslařské trenažéry – prostě všechno, kde sebou mrskáte a rychle se zadýcháte.) „Jen – pokud si chcete zaboxovat, určitě radši po činkách, protože nárazy namáhají šlachy a na benchpressu by to bylo znát.“ I když si připadáte vyšťavení, máte víc síly, než si myslíte, a navíc ve svalech využíváte jiný typ vláken – neboli můžete zvedat těžké váhy a pak se přesunout na pás a zvládnout běh. „Pokud odjedete trénink dobře, nebudete vyflusaní a kardio zvládnete. Naopak to ale nefunguje. Unavit se na kardiu a pak nezvládnout silový trénink nemá smysl, takže na začátku fakt maximálně dvacet minut.“
Stručná verze: Hýbejme se víc než v létě a až nám vypadnou činky z ruky, doražme se na pásu.
2. Pozor na bláboly
Jakub nás upozornil, že se mezi adepty štíhlé figury šíří podivná pověra. Že totiž pro tyhle účely nemá smysl běhat rychle, protože se pak nepálí tuk, ale sacharidy. „To je ale nesmysl. Poměr spalování sacharidů a tuků si tělo reguluje samo. Tělo nikdy nehubne jen tuk. I když vám přístroj při tepovce hluboko pod hranicí aerobního pásma ukáže, že při téhle tepovce spalujete tuky, vždycky jsou u toho i sacharidy. Můžete se dostat někam k poměru půl na půl, ale nejdůležitější je výdej. Použít takovou zátěž nebo rychlost, abyste dokázali za hodinu spálit co nejvíc, což znamená co nejblíž k aerobnímu pásmu.“ Abyste mohli do svalů napumpovat energii, potřebujete kyslík. Tělo má určitou kyslíkovou kapacitu, neboli VO2 max, což je hodnota maximálního objemu kyslíku, který jste schopni využít. Čím je tohle číslo vyšší, tím jste lepší vytrvalec a aerobně schopnější jedinec. Hodnota VO2 max je nicméně do velké míry daná geneticky a tréninkový prostor ke zlepšení se odhaduje na pět až dvacet procent. Ale pětina – to zas není tak málo.
Stručná verze: Nestyďme se běhat rychle.
3. Čím hůř, tím líp
„Neexistuje pozice, která bude příjemná a pohodlná a bude fungovat. Fungují jen ty nepříjemné,“ prohlásil Jakub a začal na ovládacím pultu běžeckého pásu divoce mačkat tlačítka. Běžet venku po rovině a na pásu samozřejmě není totéž, protože jak vám ujíždí pod nohama, šetříte energii. Podle Jakuba byste měli zvednout sklon aspoň na trojku, i proto, že se zátěž z kolenou přesune na kyčle: „Raději chodit do kopce než běžet z kopce, protože tak zapojíte i zadek a břicho. A rozhodně se při běhu nedržet, relax si nechte po tréninku.“ A mějte na paměti, že při všech těch namáhavých a zpocených pohybech v těsném sousedství vaší tepovky nebudujete svaly. „Z veslovacího stroje nevstanete se zády jako letiště, na to jsou činky. Tyhle trenažéry fungují hlavně na prohřátí, zvyšování tepovky a výdej energie. Svaly na nich nestimulujete na růst, ale zlepšujete vytrvalecké schopnosti celého těla.“
Stručná verze: Dělejme si to v kardiu těžší a nečekejme od toho svaly.
4. Nezdá se to, ale…
No a nakonec jedna zjevná, ale často podceňovaná okolnost: V zimě je zima. Takže když přijdete do fitka s prochlazenýma nohama, nezačnete hned těžkými dřepy, protože vaše kolena by to neocenila. Potřebujete kloubní spojení dostat do provozní teploty, při nichž to klouže, nedře a netrhají se šlachy. No a teď už jste vybavení. Samozřejmě, pokud se vám nechce spát, nemáte chuť plynout s přírodou a obejdete se bez svých žen i hrnce na polévku.
Stručná verze: Než začneme zvedat těžké váhy, měli bychom prohřát zmrzlé klouby. Nashle!
FOTO (3): Magdalena Straková
Fotografováno ve Factory Pro Smíchov.
Sportovní výživu věnovala firma Nutrend.