„Líza je po smrti,“ oznámil mi Harry. Co je vtipné při vyprávění ve společnosti, je už méně vtipné jako realita. Tisíckrát omleté téma rozdílů myšlení mužů a žen, náladovost, která dokáže dovést chlapa k šílenství, mužská nevšímavost k prkotinám, která zase vytáčí ženy… V době oboustranné vůle lze tyto rozdíly přemostit, věnovat si navzájem to, co druhý potřebuje. Některé páry to dokáží i v přítomnosti dalších osob, což vztah ještě upevňuje a pozvedává výš. Ženská po boku muže může být jeho oddaným parťákem i samostatnou jednotkou. Během let dvojice objeví spoustu společného i celou řadu rozdílů. Ovšem nikdy, za žádných okolností nesmí ze vztahu zmizet erotika a sex. I když láska jako tolikrát v umění citované nejsilnější pouto zůstane, bez sexuální přitažlivosti se mění spíš v olověnou vestu. „A to je to, co Lízu nakonec zabilo,“ dodává trpce Harry.

Text: Jiří Roth