Drsnej kraj

„Pojďme se projít po vsi,“ navrhl jsem přítelkyni. Seznámili jsme se na inzerát a teď za mnou poprvé přijela sem do hor.
„Tak jo, ráda,“ usmála se. „Je to tady drsnej kraj, ale krásnej.“
Vyšli jsme z chalupy. Soused zrovna na zahradě sprchoval hadicí svou sedmdesátiletou slabomyslnou sestru. Byl březen, ale už nemrzlo.
„Dobrej večer, pane Kozák,“ pozdravil jsem, „máte pro mě ty vajíčka?“
„Jasný, zejtra se stav.“
Šli jsme dál. Přítelkyně pustila mou ruku: „Ty to tak necháš? Zavolám policii!“
„Proč policii?“ zvedl jsem obočí.
Odjela bez rozloučení, ale myslím, že se vrátí. Je to drsnej kraj, ale krásnej.

Text: Dalibor Demel

Foto: David Jusko na Unsplash