Už včera jsem potkával v ulicích spoustu kamarádů, a přitom to celé vypukne až v pátek. Mám rád tahle setkání, kdy všechny ty všednodenní problémy a starosti odletí kamsi do neznáma a zůstane jen čirá radost a vzrušení. Zatím je nás ve městě málo, ale počkejte do víkendu, to nás budou tisíce. No vážně, každý rok je nás tolik. Od pátku až do neděle.

Letos jsem to už jednou zažil, vyrazili jsme všichni tři do chorvatského Medulinu. Sjelo se nás tam odhadem pět tisíc, scházeli jsme se v Medulinu i v Pule, byl to nádherný červnový víkend, přes den byly třicítky, od moře to ani moc nefoukalo a schovat se taky nebylo kam, ale to podstatné se odehrávalo na pláži porostlé vzrostlými borovicemi, které poskytovaly laskavý stín – hlavně teda pro ně dva, já jsem na ně obvykle čekal na přímém slunci. Ale mě to nevadí, dlouho jsem pobýval v Texasu, jsem na takové počasí zvyklý. To spíš s českou zimou mám občas problém. 

No a tam v tom Medulinu, tam bylo krásných jedinců, promenádovali se tam vyfintění, nazdobení, však já jsem taky byl, po svém, takový trochu zálesák, který se odlišuje od ostatních, spoustu doplňků, které mám na sobě, je vlastní výroba, žádná tovární unifikovaná srágora. 

Bylo to  moc hezké setkání, stejně jako cesta tam a zpátky. To tady v Praze to mám kousek od baráku, to se moc neprojedu, ale v sobotu se potkám se všema kamarádama a dopoledne to pořádně roztočíme. Zase pojedeme všichni tři a zase budeme plni radosti a vzrušení. Vezmu si na sebe to nejlepší, chci se ukázat před ostatníma a nejlepší je, že si mě spousta lidí fotí. To mi dělá moc dobře. Hlavně abych se stihl do tý doby pořádně umýt a nakrémovat, chci zářit na všechny strany. Hele, jestli přijdete, stavte se za mnou. Co, jak se jmenuju, přece Harley-Davidson, copak to nevíte? Ptejte se na Road Kinga, bude nás tam asi víc, tak koukejte po motorce, která má rohy. Budu tam už od pátku, ale sobota je pro mě to hlavní, to se pořádně projedu po městě s ostatníma kamarádama. Tak v sobotu na viděnou, jo? V půl jedenáctý vyrážíme z Holešovic.  

Text: Jiří Roth
Foto: Jan Altman
Ikona: Mužská věc