„Hele, tenhle matroš přines’ kdo?“ zavibroval Sšao, mladý obyvatel neutronové hvězdy.
„Asi já,“ ozval se Flan, další oblak inteligentního plynu. „Je to prej hustý.“
„Hustý?“ zopakoval Sšao, jemuž se začínalo dělat mdlo.
„Prej tě to vezme daleko,“ pokračoval Flan a další plynné bytosti se nadšeně rozvlnily.
I tenhle trip ale jednou skončí, Sšao vystříziví, vrátí se domů, a jak by řekl Bohumil Hrabal, hned v (kosmických) podvlíkačkách poběží Flanovi naplácat držku.
„Někam mě to táhne!“ zmateně signalizoval Sšao.
„Doprdele,“ probral se další oblak. „Já asi vím. Tohle bude dlouhý.“
„Jak jako?“ zaskomíral Sšššao, ale vzápětí už bezmocně letěl vesmírem.
A ve chvíli, kdy Flanovi docházelo, co na mejdan přitáhl za svinstvo, Sšao se zděšeně rozhlédl pozemským porodním sálem, zavřískl hlasem novorozence a pomalu začal zapomínat.
Text: Dalibor Demel