Sedím v nočním vlaku směrem k rovníku.
Okna mého kupé nemají skla, jen mříže, protože první ani druhou třídu si nemůžu dovolit.
A vlastně jsem nechtěl vyrazit na jih, ale na sever.

Mé blues je zase na svobodě
Zmáhá mě nenápadný stud
Nechme to plavat v kalné vodě
Let it be misunderstood

Jen chvilku jsem nedával pozor a teď míjím potemnělá nádraží s nesrozumitelnými názvy.
Chci vystoupit, ale vlak nikde nestaví a s každým cvaknutím kolejnic se blíží
– definitivní konečná.

Mé blues je zase na svobodě
Zmáhá mě nenápadný stud
Nechme to plavat v kalné vodě
Let it be misunderstood

—

 

Text: Dalibor Demel
Foto: Matias Misael na Unsplash