Úžasná jednostopa: Škola ohleduplnosti

Motocykl je pro kluky symbol dobrodružství a volnosti. V době sešněrované tlakem konzumu a společenských požadavků na neustálý růst je motorka prostředkem úniku a plnění touhy po individuální svobodě. Motorka je jako oheň – dobrý sluha, ale zlý plán. Kdo ji nezvládne, platí za to cenu nejvyšší. Proto jsme tu my, v roli krotitelů ocelových ořů, abyste se vy vraceli domů ze svých cest ve zdraví.

Jsem řidič osobního auta, jsem poměrně zkušený, protože jezdím denně, sedím za volantem a samozřejmě sleduju, jak kolem mě sviští motorky, jak se v koloně proplétají mezi auty, jak mě každou chvíli předjedou, pozoruju je, jak jezdí proti mně, jak předjíždějí auta a na poslední chvíli se zařadí zpět do pruhu. Nic proti nim nemám, nezávidím jim, že projedou dopravní zácpu rychleji než já, a občas je i obdivuju, když je venku hezky a já se pařím v autě. Ale na co si mám dát pozor, když jezdí tak rychle a jsou vidět na poslední chvíli? 

Předchůdci dnešních motorkářů.

KDYŽ HO SPATŘÍM VE ZPĚTNÉM ZRCÁTKU…
To už patří k český nátuře, že lidi na motorkách bohužel hřeší na to, že motorka má velký zrychlení, a blbnou. Když jedu v autě, snažím se mu uhnout. Většina řidičů se podívá, vidí motorku, a nic. Já se snažím jet ke straně, hodím mu blinkr, a ukážu mu, že může jet. V zahraničí je to běžný, u nás ne. Hlavní je napanikařit a snažit se číst, co udělá. 

KDYŽ VYJÍŽDÍ NA HLAVNÍ…
Spoustě lidí na motorce to jde, když jedou rovně, ale když se rozjíždějí, tak jim to dýl trvá. V malé rychlosti je motorka taky daleko méně stabilní. Když vidím jako řidič auta motorku, jak mi vjíždí z vedlejší, tak mám vždycky čas jet trochu pomaleji. Sleduju ho, nepředpokládám, že na mašině vypálí, protože tam může být flek oleje, cokoli a navíc s motorkou není do pravýho vinglu rychlej jako auto. 

KDYŽ JÁ VYJÍŽDÍM NA HLAVNÍ A ON JE NA DOHLED…
Motorka má daleko větší zrychlení a jezdí rychleji, než se zdá. Normální je, že se nejdřív podívám doleva, pak doprava, nic nejede a já vyrazím. Ale když je vlevo v dálce motorka a já se podívám vlevo, pak vpravo a vyrazím, tak motorka je už u mě. Jasně, je to nelegální, že motorky jezdí rychleji, než smějí, ale je to prostě tak. S tím musí řidič auta počítat. Řidiči motorek nejezdí podle předpisů. Ale když to vezmeme globálně, tak kdo jezdí přesně podle předpisů – a to i v autech? 

KDYŽ JEDE PROTI MNĚ V MÉM PRUHU (PŘEDJÍŽDÍ)…
Dbám na své bezpečí, nespoléhám, že to má v ruce, sice nemusím zpomalovat, ale raději zajedu k pravé straně. Když vidím, že letí, klidně sundám nohu z plynu. To není souboj aut a motorek, ale lidí. Ať se klidně zabije, ale ať se nezabije o mě. 

V sedmdesátých letech byly motorkářky spíše výjimkou.

KDYŽ JEDE PŘEDE MNOU…
Hodně bouraček zvlášť ve městě je z toho, že řidič auta lelkuje a trefí motorku, která stojí před ním. Řidič auta musí pořád myslet na to, že ten motorkář není tak chráněný jako on. Bacha na zbrklý reakce. Nelepím se motorkářovi na prdel. Když to děláš, tak ten motorkář je ve stresu, protože má daleko víc práce s tím sledovat všechno před sebou než ten autař. Kvůli reakčním dobám, kvůli brzdění. Motorkář nemůže pořád koukat do zrcátka, co dělá auto za ním. Kdyby platilo pořekadlo, že ten vzadu si hlídá toho vpředu, tak by bylo daleko míň bouraček. 

KDYŽ MĚ PŘEDJÍŽDÍ PŘED ZATÁČKOU…
To je průser. Mě když předjede motorka před zatáčkou, tak jdu okamžitě na brzdy. Jen si ještě zkontroluju v zrcátku, jestli za mou někdo nejede. Může se stát cokoli. Ten člověk může spadnout přímo pod kola. Může trefit auto v protisměru a já v tý nehodě budu taky. Já chci svoje bezpečí. Když mě předjede, nechám ho bejt. 

VE MĚSTĚ…
Kolikrát se stalo, že jede motorkář mezi auty a řidič mu otevře dveře. Proč? Proč by ten motorkář nemohl jet? Na tom skútru se dneska může pohybovat každý a stačí mu na to béčko. Nedělám schválnosti, nechám ho jet. 

KDYŽ ODBOČUJU…
Když jedu v autě a vidím v zrcátku motorky, tak jim dám hodně dopředu vědět, že budu odbočovat. Protože vím, že motorkáři jsou hodně rychlí, tak nechci, aby mě začali předjíždět ve chvíli, když začnu zatáčet. Takže odbočuju vlevo, najedu si doleva a blikám dlouho před křižovatkou. Důležitá je prevence – motorkář musí vědět, kam chci jet, s dostatečným předstihem. 

MEZI MOTORKÁŘI…
Když pojedu jako řidič auta, najednou se kolem mě objeví pět motorek, tak mě to znervózní a začnu dělat chyby. A ta chyba může vést k tomu, že dva mě předjedou, třetího se leknu a jenom stačí sundat nohu z plynu a on mě vezme na nárazník. To se stává dost často – když totiž motorkář předjíždí, tak si najede až těsně za auto a udělá myšku. Je to špatně, ale jako řidič auta to ovlivním tím, že nebudu horká hlava, nebudu se chtít dohadovat, nechám ho bejt… 

NA OKRESCE PLNÉ ZATÁČEK…
Zatáčky jsou obecně dost nebezpečné. Kolikrát se stane, že to motorkář přepálil vyneslo ho to do protisměru. Tak jedu pomaleji, no. Protože na úzký okresce není kam uhnout, čili zase – předvídám a raději jedu pomaleji než riskovat, že se něco stane. 

Text je se svolením vydavatele převzatý z časopisu Drž stopu a je redakčně zkrácený. 

 

 

Autor: Jiří Roth
Foto: classic-motorbikes.net; bikebandit.com
Ikona: Mužská věc a unsplash.com