Úžasná jednostopa: Mistr dobrodružství

Motocykl je pro kluky symbol dobrodružství a volnosti. V době sešněrované tlakem konzumu a společenských požadavků na neustálý růst je motorka prostředkem úniku a plnění touhy po individuální svobodě. Motorka je jako oheň – dobrý sluha, ale zlý plán. Kdo ji nezvládne, platí za to cenu nejvyšší. Proto jsme tu my, v roli krotitelů ocelových ořů, abyste se vy vraceli domů ze svých cest ve zdraví.

 

Jízda v tanečním rytmu

Slunce sice svítilo jako v létě, ale v kalendáři byl pořád ještě únor a teploty jen líně lezly přes nulu.

Jednoho únorového dne – zrovna fičel ostrý severák – jsme z teplé garáže vytáhli motocykl Suzuki V-Strom 1050 a vyrazili s ním do terénu. Model V-Strom jezdí po světě už dvacet let. Název modelu kombinuje V z V-motoru a Strom (zkratka pro a stream of storm). V roce 2002 vyjel do terénu model V-Strom 1000 (DL1000) a představil se jako příslušník nové generace sportovně cestovních motocyklů. Jeho motor měl upravené výkonové charakteristiky v nízkých a středních otáčkách a stroj byl vybaven polokapotáží, která poskytovala ochranu před větrem při jízdě ve vzpřímené jízdní pozici. Poslední model – právě ten, který jsme sedlali – je nazvaný The Master of Adventure, což má připomenout, že se s ním můžete vydat prakticky kamkoli. Není to úplně stroj určený do těžkého terénu, ale zvládne cestu s jakýmkoli povrchem, aniž sleví z pohodlí pro jezdce.

V-STROM 1050, s nímž jsme se projížděli, je vybavený nejnovějšími elektronickými řídicími systémy (Suzuki Intelligent Ride System). Suzuki použila nejnovější šestisměrovou, tříosou IMU pro získání co nejpřesnějších dat o poloze a pohybu motocyklu, která jsou využita pro ovládání systémů, jako je systém řízení brzdného účinku v závislosti na poloze motocyklu, asistent rozjezdu do kopce a asistent pro sjíždění svahů. Tedy funkce, které známe spíše z aut a které se mohou hodit, když se v těchto situacích ocitneme s plně naloženou motorkou, případně se spolujezdcem. 

Hned při prvním rozjezdu jsem vnímal velkou citlivost plynu. V tlustých rukavicích se mi nezřídka stalo, že jsem ve městě poskakoval mezi auty jako koza. Na svých stránkách výrobce uvádí, že nově použitý ride-by-wire systém ovládání plynu je lehčí a kompaktnější. Když jezdec ovládá plynovou rukojeť, jsou elektrické signály ze snímače polohy akcelerátoru, snímače zařazené rychlosti a snímače polohy klikové hřídele přenášeny systémem ride-by-wire. Řídicí jednotka ECM zpracovává rozsáhlá data zahrnující polohu akcelerátoru, polohu klikové hřídele, zařazenou rychlost, otáčky motoru, otáčky předního a zadního kola a obsah kyslíku ve výfukových plynech (údaje z lambda sondy) za účelem dodávky optimálního množství vzduchu pomocí natočení škrticí klapky. Tenhle na první pohled složitý systém má na svědomí, že plyn zabírá od prvního pikomilimetru otočení rukojeti a táhne už od spodních otáček. 

V terénu je to nastavení pro hodně zkušeného jezdce, naštěstí si můžete volit ze tří výkonových charakteristik motoru: A, B a C. Při A mode cítíte už zmiňovanou ostrou reakci na plyn. Mimo město tak pojedete svižně a plynule, v zatáčkách vás motor potáhne krásně kupředu a díky okamžité reakci plynu budete opouštět zatáčku jako závodníci. B mode už nabízí méně ostrou reakci plynu, dával jsem si ji v hustém provozu, kdy jsem se musel proplétat kolonou stojících aut a divoký A mode byl v tomto případě dost nekomfortní. Nejjemnější reakci plynu v C mode jsem si navolil v lese, kde listí skrývalo rozmoklé výmoly a potřeboval jsem s plynem hodně pracovat. 

Tlačítka na levé rukojeti kromě nastavení režimu plynu umožňují také korigovat systém kontroly trakce. I v tomto případě si můžete vybrat ze tří režimů, režim 1 je spíše pro sportovní jízdu s minimálními zásahy ze strany systému, trojku si vyberete pro podmínky, kdy je mokro a chladno, a na dvojku podle doporučení výrobce se projíždíte po městě a za ideálních jízdních podmínek. Poslední možnost je systém vypnout úplně, což je dobré, pokud vjedete do těžších terénů a potřebujete, aby zadní kolo bylo pořád v záběru.

Systém low RPM assist monitoruje a automaticky zvýší otáčky motoru při rozjezdu nebo při pomalé jízdě. To třeba poznáte, když stojíte na červené a začnete pomalu pouštět spojku, tak aniž sáhnete na plyn, motorka si lehce přidá. Je to dobré, že se nemůžete ztrapnit tím, že vám to zdechne. Jestli je V-Strom pro úplného začátečníka, popravdě nevím. Asi by záleželo na schopnostech jezdce vnímat stroj a osvojit si jeho ovládání. Svezení je na něm ovšem parádní. Měl jsem ho bez kufrů, jezdil jsem nalehko a přesně tak jsem se i cítil. U některých cestovních endur jsem měl problém, že se mi zdála příliš mohutná a těžká, což vyvolává dojem obtížné ovladatelnosti. U V-Stromu jsem to měl přesně naopak. Kdyby to nebylo pitomé přirovnání, řekl bych, že jízda s ním je jako tanec. Moc bych si přál vyzkoušet ho na delší cestě a v plné náloži.

SUZUKI V-STROM 1050

Obrázek 4 z 6

Displej je jasný a je na něm vše potřebné v přehledném formátu.

Text je se svolením vydavatele převzatý z aktuálního vydání časopisu Drž stopu a je redakčně zkrácený. Plnou verzi najdete v tištěném vydání časopisu, kde je také více fotografií.

 

Zaznamenal: Jiří Roth
Foto: Ivo Goldbach a autor
Ikona: Mužská věc