Muži se v pohledu na prostitutky dělí na dvě skupiny: Jedni tvrdí, že nebudou platit za něco, co mohou mít zadarmo, druzí oceňují snadnost výběru a dostupnost žen, na které by si jinak netroufli. Už v prvním seriálu jsem zdůrazňoval, že miluju celé to dráždivé prostředí vykřičených domů, ale nejvíc mě baví odhalovat osudy žen, jež se vydaly na tuto dráhu.

 

Božská Angelika s ďábelskou duší

Vykřičený dům byl z obou stran utiskovaný vysokými omšelými činžáky naplněnými zčásti chudšími domorodci a zčásti chudými přistěhovalci. Celá ulice byla omšelá a plná odpadků, mezi nimiž se proháněly děti a polodivocí psi. Dostal jsem tuhle adresu jako dobrý tip od člověka, kterému jsem do toho dne, kdy jsem se ocitl před oním domem slasti, neměl důvod nevěřit. Přes celkový pochmurný dojem toho místa jsem necítil žádný strach. Místní obyvatelé mě míjeli bez zájmu a nikdo se nikterak nestaral o to, co tam pohledávám. Zazvonil jsem na jediný funkční zvonek u domovních dveří, které se takřka vzápětí otevřely. Za nimi byl indián v kožené bundě, s dlouhými mastnými vlasy svázanými do culíku. U pasu se mu trochu nepatřičně houpala velká kudla. Zazubil se na mě a s náznakem úklony ukázal na chodbu za sebou. Na zdi byly kýčovité lampičky a podivná růžová malba vytvářela svitem unavených žárovek světelné efekty jako na Matějské pouti. 

Měl jsem sto chutí se otočit a jít pryč, ale zvědavost zvítězila. Vešel jsem do místnosti, kde se nudilo asi osm dívek. Všechny okamžitě vyskočily a upíraly na mě své oči. Celé to působilo jako loutkové divadlo, které ožívá, když někdo hodí do strojku minci. Usmál jsem se a nechal se usadit k samostatnému stolku se čtyřmi křesílky. Poručil jsem si velkého panáka a colu a díval se na dívky. Stály, usmívaly se, některé se i trochu vlnily v bocích. Úplně vzadu vyčnívala snědá dlouhovlasá černovláska s vyzývavým dekoltem a uzounkou sukýnkou končící těsně pod zadečkem. V tomhle podniku si dívky nepřisedly k hostům samy, ale čekaly, až si host nějakou vybere. Už jsem věděl, že vybírat si musím přes pasáka. Kývl jsem na něho a ukázal na černovlásku. Usmál se, zabreptal něco o vybraném vkusu a hned oznámil cifru. Odpočítal jsem bankovky a podal mu je. Hned přihodil účet za konzumaci, ale prohlásil jsem, že ještě nekončím. To ho potěšilo, stejně jako to, že si dívku neodvedu k sobě do hotelu, ale strávím předem zaplacený čas s ní tady v tom doupěti. Podal mi klíč, já vstal a kráčel k určeným dveřím. Vybraná dívka se mnou. Ostatní holky si zase sedly a věnovaly se svému nudění se. 

Angelika mě následovala do pokoje. Jakmile za námi zapadly dveře, vytáhla mobil a pustila muziku. Začala tančit. Snažil jsem se ji přibrzdit, ale nenechala se. Jestli něco nesnáším, je to tohle neosobní chování. Zvedl jsem se a zamířil ke dveřím. Skočila mi do cesty a s vyděšeným pohledem se ptala, co se děje, s čím nejsem spokojený. Její pasák by s ní pěkně vyběhl, kdyby neuspokojila klienta podle jeho očekávání. Posadil jsem ji do křesla a vysvětlil jí, že chci něco víc než jen sex. Pochopila to velmi dobře. Nahodila tázavý pohled nechápající školačky. Tomu jsem rozuměl zase já a vytáhl ze zadní kapsy předem odpočítaný svazek bankovek. Vždycky si je tam dávám pro tyhle případy. Z Angeliky se stala velice vnímavá a vstřícná dívka. 

Jako vždycky jsem z ní tahal rozumy o jejím zázemí a životě. Možná jsem tuhle fázi mohl protentokrát vynechat, když jsem se dozvěděl, že její bratr patřil k drogovému kartelu a padl v boji o obranu teritoria. Jo, přesně takhle to řekla. Jejího bráchu někdo odpráskl za to, že prodával drogy na cizím území. Pro Angeliku to ale nebyla protizákonná činnost, nýbrž živobytí jako každé jiné – jen trochu rizikovější. K jejímu přesvědčení očividně přispěl velice štědrý finanční příspěvek od kartelu, který rodina po smrti jejího bratra obdržela. Angelika se vydala na dráhu prostitutky sama ze své vůle, protože to byl nejlepší způsob, jak vydělat peníze, které pomohou udržet životní úroveň její rodiny v takové výši, jakou nastavil její bratr. 

Rodina Angeliky byla ona, její tělesně postižená matka, dementní matka její matky, mladší sestra a ještě mladší bratr. Všichni dospělí muži byli po smrti, a jen málo z nich se dočkalo přirozeného odchodu z tohoto světa. Sotva jsem si pomyslel, že Angelika pochází z pěkně divokých poměrů, potvrdila mi to svým chováním. Její tanec byl o poznání divočejší a ve chvíli, kdy se měla chovat jako něžná princezna, řádila jako smyslů zbavený barbar. Nakonec jsme si to náramně užili a když jsem opouštěl podnik, udělal jsem něco, co nikdy nedělám: objednal jsem panáka pro sebe i pasáka a srdečně jsme si přiťukli. Opakovaně. Takovou jízdu jsem prostě musel s někým zapít.

Zaznamenal: Jiří Roth
Foto: Artothek. Courtesy of Bucerius Kunst Forum.
Ikona: Mužská věc